Vývoj na devizovém trhu v týdnu 21.-25.8.2017

• K obchodování koruny vůči euru toho v tomto týdnu příliš zajímavého napsat nelze. Veškeré dění se odehrávalo v blízkém okolí hladiny 26,10 CZK/EUR.
• České ekonomice se v letošním roce daří a je pravděpodobné, že velmi slušné tempo růstu HDP si domácí ekonomika udrží i ve druhé polovině letošního roku. V tomto týdnu zveřejněné statistiky však naznačily, že růst HDP ve 3. čtvrtletí může opět překonat i ty nejoptimističtější odhady. Jaké jsou k tomu důvody? Celková důvěra v domácí ekonomiku se totiž v srpnu zvýšila a to jak mezi podnikateli, tak i mezi spotřebiteli. Daří se v podstatě všem odvětvím ekonomiky od průmyslu, přes obchod a služby a vypadá to, že se rozjíždí i stavebnictví. Spotřebitelskou důvěru na velmi vysokých hodnotách drží silný růst mezd a velmi nízká nezaměstnanost. Jedinou mírně znepokojivou zprávou ohledně spotřebitele je inflace. Spotřebitelské ceny sice nijak závratně nerostou (meziroční růst cen v červenci 2,5 %), ale citlivé položky, jako jsou např. potraviny, jdou celkem svižně vzhůru (v červenci o 5,8 % r/r).
• Velmi pozitivně však lze hodnotit i statistiky přicházející v tomto týdnu z eurozóny. Měkká data, ať již v podobě srpnových indexů PMI či Ifo naznačují, že ani evropská ekonomika ve druhé polovině roku zpomalovat nemusí. S trochou nadsázky lze říci, že „Evropský hospodářský zázrak číslo dvě“ tak dále pokračuje. I když je značně přiživený velmi levnými penězi z Evropské centrální banky. Pro českou ekonomiku je však důležité, že příznivé podmínky pro hospodářský růst přicházejí jak z domácího, tak i z vnějšího prostředí.

• Vůči polskému zlotému se koruna v první polovině týdne pohybovala kolem hladiny 6,10 CZK/PLN. Ve čtvrtek však koruna vůči zlotému oslabila k úrovni 6,13 CZK/PLN a lehce pout touto úrovní se nacházela i v pátek.
• Z pohledu polských ekonomických dat nebyl tento týden příliš zajímavý, když míra nezaměstnanosti v červenci setrvala na hodnotě 7,1 %. Zajímavý však byl zápis z posledního zasedání Polské centrální banky (NBP), z kterého vyplývá, že mezi centrálními bankéři nepanuje úplně jednotný názor na aktuální výši úrokových sazeb. Část centrálních bankéřů, nutno podotknout, že ta menší, by pravděpodobně sazby ráda zvýšila. Úspory Poláků jsou totiž úročeny zápornou reálnou úrokovou sazbou (nominální sazba – inflace), což může snížit jejich ochotu spořit. To, že by však NBP v nejbližší době sazby zvyšovala, příliš pravděpodobné není. Většina z bankovní rady NBP je totiž dost nekompromisně proti.

• Obchodování na hlavním měnovém páru v tomto týdnu probíhalo  v rozmezí 1,173 – 1,183 USD/EUR a bylo ovlivněno vyčkáváním, co přinesou páteční projevy centrálních bankéřů na konferenci v Jackson Hole.
• Nejsledovanější událostí tohoto týdne je jednoznačně ekonomická konference konaná v americkém Jackson Hole, kde dnes (25/8) vystoupí dvě klíčové persony centrálního bankovnictví – šéfka Americké centrální banky (Fed) J. Yellen (v 16 hod.) a prezident Evropské centrální banky (ECB) M. Draghi (v 21 hod.). Proč je vlastně tolik pozornosti koncentrováno právě do Jackson Hole? V minulých letech totiž tato konference často sloužila centrálním bankéřům k naznačení dalších kroků v měnové politice. Dřívější šéf Fedu B. Bernanke zde např. oznámil nové kolo kvantitativního uvolňování (QE) v USA a podobně tak učinil i současný prezident ECB M. Draghi. I letošní Jackson Hole má tak potenciál přinést náznaky toho, co mají centrální banky v plánu.
• Projev J. Yellen se sice bude týkat finanční stability, ale pravděpodobně se dotkne i měnové politiky. Na co se zaměřit? Určitě na tzv. zahájení programu kvantitativního utahování (opak QE, snižování bilance Fedu). Očekává se, že Fed tento program oznámí na zářijovém zasedání a spustí od října. Pokud by J. Yellen například naznačila, že tento program začne později, byl by to bezpochyby negativní impuls pro dolar. Další důležitou informací, která může zaznít, je načasování dalšího zvýšení úrokových sazeb. Pravděpodobnost zvýšení sazeb letos v prosinci se totiž v posledních týdnech snížila kvůli obavám Fedu z nižší inflace. Pokud by však J. Yellen obavy z inflace bagatelizovala, mohl by to být impuls pro posílení dolaru.
• M. Draghi (ECB) se při svém projevu pravděpodobně pokusí zmírnit očekávání ohledně rychlého ukončení programu QE v eurozóně. Od jeho červnového projevu v Portugalsku, kde ohlásil obrat v cyklu měnové politiky směrem k normalizaci, uplynuly zhruba dva měsíce a za tu dobu euro vůči dolaru posílilo o 6 % a od začátku roku dokonce o více jak 14 %.
• Jaký bude dopad Jackson Hole na eurodolar? Vycházím z předpokladu, že M. Draghi zkusí udělat dost proto, aby nedal euru důvod k posílení. Otázkou je, jestli se mu to povede. Klíčovými hladinami před dnešními projevy v Jackson Hole zůstávají 1,17 a 1,19 USD/EUR.