Ekonom Mankiw: Trumpovo snížení daní americké ekonomice uškodí

Americký prezident Trump tvrdí, že chce „masivní snížení daní, možná největší, ke kterému v USA kdy došlo“. Senátor Mitch McConnell, který stojí v čele republikánské většiny, se ale obává růstu vládního dluhu. Požaduje tak, aby daňová reforma byla z hlediska vládních příjmů neutrální. Vše tedy směřuje k dalšímu sporu uvnitř republikánské strany. A demokraté k tomu všemu říkají, že schválení nového daňového zákona projde jen těžko bez toho, aby prezident zveřejnil svá daňová prohlášení. Ekonom Gregory Mankiw pro NYT píše, proč Trumpem avizované snížení daní dnes americké ekonomice uškodí:

Trump se chce zapsat do historie jako jeden z republikánských prezidentů, který výrazně snížil daně. Podobně tak učinil Ronald Reagan či George W. Bush. Když ale do prezidentské funkce vstoupil Reagan, ekonomika se zotavovala z recese a nezaměstnanost dosahovala 7,5 %. Navíc se blížila recese druhá a na konci roku 1982 se nezaměstnanost vyšplhala na 10,8 %. Reagan podepsal nový daňový zákon v srpnu roku 1981 a pomohl jím ekonomice k tomu, že nakonec dosáhla oživení. Na konci roku 1988, když Reagan z funkce odcházel, se nezaměstnanost držela na 5,3 %. 

Reaganovo snížení daní vedlo k větším rozpočtovým deficitům, během oživení tak Reagan přistoupil k určitému zvýšení daní, aby se deficity opět snížily. George W. Bush čelil v některých ohledech podobné situaci, jaká panovala v roce 1981 (musím zmínit, že jsem byl jedním z jeho ekonomických poradců). I tehdy směřovala ekonomika k recesi, index Nasdaq v letech 2000 a 2001 ztratil asi dvě třetiny své hodnoty. Nezaměstnanost se zvedala, aby v roce 2003 dosáhla 6,3 %. Bez snížení daní by se pravděpodobně vyšplhala mnohem výš. 

Reaganovy a Bushovy daňové změny v sobě kombinovaly podporu nabídkové strany ekonomiky a keynesiánské stimulace. Nižší sazby totiž mohou stimulovat lidi k tomu, aby více pracovali, a firmy, aby více investovaly. Keynesiáni zase tvrdí, že pokud lidem zůstane více peněz na útratu, zvýší se celkové výdaje. V dnešní době jsme ale v situaci, kdy recese nehrozí, nezaměstnanost klesla na 4,3 % a některé společnosti si stěžují na nedostatek zaměstnanců. 

Fed nyní zvedá sazby a podle mého názoru se správně domnívá, že riziko vyšší inflace je dnes větší než riziko recese. Keynesiánská stimulace tak není tím, co by bylo ekonomice třeba. Hlavním problémem ekonomiky zůstává nízké tempo růstu produktivity a větší rozpočtové deficity by jej pouze zhoršily. Vedly by totiž centrální banku k rychlejšímu zvedání sazeb, což by negativně dolehlo na investice a následně na produktivitu.