Komu prospívají miliardové dotace na zaměstnávání postižených?

Ministerstvo práce přispívá na mzdy podnikům, ve kterých převažují postižení lidé. Podle Nejvyšší kontrolního úřadu tak udržuje v chodu chráněné dílny, místo aby peníze pomáhaly potřebným k lepší integraci do většinové společnosti. Ministerstvo letos pošle zaměstnavatelům další miliardy korun, ale zároveň navrhuje změny.

Zdraví lidé mohou při hledání práce narazit na nečekaný problém. Najdou volnou pozici, pro kterou mají všechny profesní předpoklady a dostatečnou motivaci, ale při výběrovém řízení neuspějí – protože nejsou zdravotně postižení. “Přijmeme uklízečku/hlídače/dělníka – pouze OZP,” píšou některé firmy na inzertním portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kde existuje dokonce speciální kategorie pro “osoby se zdravotním postižením”.

Proč firma nabídne místo raději invalidovi, než výkonnějšímu zájemci? Důvodem většinou není pouze dobročinnost, ale především státní dotace na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Úřad práce totiž podle zákona podporuje podniky, kde více než polovinu personálu tvoří právě potřební: Jejich místa dotuje částkou ve výši 75 % mzdových nákladů (včetně sociálních a zdravotních odvodů), většinou však na jednu měsíční výplatu nepřispěje částkou vyšší než 8 800 Kč nebo 5 000 Kč (podle druhu postižení).

Z hlediska finančního kalkulu je tedy logické, že některé firmy hledají “pouze OZP” a přitom nabízejí velmi nízké ohodnocení, často na hranici minimální mzdy. Je rovněž pochopitelné, když stát zkouší integrovat zdravotně postižené občany, kteří mají obvykle těžší život, než zdravý člověk. Ale plní současný systém svůj vytyčený účel?

Jenom menšina prostředků pomáhá ke skutečné integraci

V letech 2010 až 2015 vydalo ministerstvo na zaměstnávání postižených lidí téměř 22,4 miliardy korun (což jsou zhruba výdaje Technologické agentury ČR). Přitom 96 % prostředků (skoro 21,5 miliardy Kč) proudilo právě do podniků, kde potřební tvoří více než polovinu personálu, na takzvaný chráněný trh práce.

“Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP. Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti je ale vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce,” konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který čísla zveřejnil po analýze necelé pětiny utracených prostředků.

Kdyby se díky dotovaným kurzům a pomůckám dostávali vozíčkáři, hluchoněmí nebo nevidomí do zdravých pracovních kolektivů, kde by měli radost, že dokážou přispět je společnému dílu a vydělají sami na sebe, těžko bychom mohli něco namítat. “Podpora zaměřená na volný trh práce ale byla jen okrajová. Nepodařilo se také snížit podíl uchazečů o práci se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných. MPSV ani Úřad práce navíc oblast zaměstnávání OZP dostatečně nekontrolovaly,” pokračuje NKÚ.

Zákon o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) přitom ukládá středním a velkým firmám (nad 25 zaměstnanců s pracovní smlouvou), aby měly mezi personálem aspoň 4 % postižených osob. Pokud podmínku nesplní, mohou jako náhradu zaplatit “odpustek” do státního rozpočtu, anebo udělat tržbu chráněným dílnám. Tady ale kontrolní úřad objevil zajímavou kličku: Chráněné dílny většinou neposkytují jenom svoje zboží nebo služby, nýbrž spíše přeprodávají dodávky od “zdravých firem”. Kontrolní úřad konstatuje, že tato praxe “neslouží svému účelu”.

Ministerstvo připravilo a vláda přijala novelu zákona

Existují některé chráněné dílny jenom proto, aby účelově nasávaly státní podporu, aniž by integrovaly zdravotně postižené občany do většinové společnosti, nebo jim aspoň umožňovaly tvůrčí vyžití? MPSV letos podle zákona o státním rozpočtu (č. 457/2016 Sb.) plánuje utratit další 4,9 miliardy korun, ale taky připravilo novelu zákona, kterou již přijala vláda. Mezi navrhovanými novinkami je například pravidlo, aby dotovaný zaměstnavatel předkládal pravidelnou roční zprávu o své činnosti.

„Chceme, aby do systému podpory chráněného trhu práce vstoupili jen takoví zaměstnavatelé, kteří budou řádně prověřeni a kteří nebudou zneužívat státem poskytovanou podporu,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.