Dluhopisové podílové fondy rozhodně nejsou bez rizika!

Otevřené dluhopisové podílové fondy jsou určeny pro střednědobé zhodnocení peněz (zpravidla 3-5 let). Pro drobné střadatele a investory se často jedná o první finanční produkt v portfoliu, který vykazuje zvýšenou míru rizika. Nejenže se na otevřené dluhopisové podílové fondy, stejně jako ostatní typy podílových fondů, nevztahuje pojištění vkladů, ve spojení s touto investicí je třeba počítat s celou událostí, jež mohou způsobit, že nejenže své peníze nezhodnotíte, ale dokonce při výplatě vkladu dostanete méně, než jste do podílového fondu vložili. Nejdříve si pojďme všeobecně říct, jaká rizika jsou spojena s dluhopisovými podílovými fondy. Jedná se o:

1. politické riziko

Pravděpodobnost negativní změny politické situace. V praxi se může jednat o devizová opatření zamezující odliv kapitálu ze země, tj. stav, jehož jsme byli v uplynulých letech svědky v Brazílii či na Islandu.

2. měnové riziko

Hrozba výrazné změny směnných kurzů v neprospěch investora. Například výrazný pokles mexického pesa ve vztahu k americkému dolaru a euru před prezidentskými volbami v USA. Zatímco dluhopis může vykazovat kladné zhodnocení v měně, v níž je vydán, zhodnocení přepočtené do české koruny by mohlo být záporné.

3. úrokové riziko

Riziko poklesu úrokových sazeb, jimiž jsou dluhopisy úročeny. Aktuálně velké téma u dluhopisů vyspělých zemí. Například státní dluhopis Německa se splatností 10 let Vám nyní vydělá 0,25 % ročně. U dlouhodobých dluhopisů držených do splatnosti Vás toto riziko nijak neohrožuje. Nicméně, pokud vkládáte peníze do fondu, který investuje do krátkodobých dluhopisů a Vaše prostředky neustále reinvestuje, úrokové riziko je něčím, s čím musíte počítat.

4. riziko emitenta

Situace, kdy emitent dluhopisu ohlásí platební neschopnost a není schopen dostát svým závazkům. Toto riziko se týká dluhopisů všech typů (státní vs. korporátní) i splatností. Všichni určitě máme v paměti vyhlášení platební neschopnosti Řecka, Islandu či Argentiny. Nicméně, státní bankroty se nevyhýbají ani vyspělým zemím jako Německo (1939,1948), Švédsko (1812), Francie (1812), Dánsko (1813), Nizozemí (1814) apod.

5. inflační riziko

  Potenciální růst inflace nad výnos dluhopisu. Například, pokud inflace stoupne na 2,5 % (což je současná výše inflace v ČR) a výnos dluhopisu činí 2 %, hodnota investic reálně klesá.

 

Samozřejmě, míra jednotlivých rizik se liší v závislosti na zaměření dluhopisového podílového fondu. Například fond investující do krátkodobých státních dluhopisů České republiky má minimální politické, tržní riziko, úrokové riziko a riziko emitenta. Na druhou stranu, investoři do dluhopisových podílových fondů zaměřených na dlouhodobé dluhopisy rozvíjejících se zemí jako Rusko, Brazílie, Argentina, Mexiko, Filipíny apod., musí počítat se zvýšeným politickým, tržním, měnovým, úrokovým, inflačním rizikem a samozřejmě i rizikem emitenta. Ano, zvýšená rizika jsou v případě dlouhodobých dluhopisů rozvíjejících se zemí „vykoupena“ potenciálem vyšších výnosů. Na druhou stranu, krátkodobé dluhopisy vyspělých zemí se dnes prodávají se záporným výnosem, tj. Vy platíte např. Německu za to, že mu můžete půjčit peníze, což je v praxi názorný přiklad tržního rizika.