Makroekonomika | 09.03.2017 10:04:41

Komentáře k inflaci - ČNB podstřeluje, kurzový závazek nedává žádný smysl a nulové sazby také ne

Inflace se v únoru zvýšila meziměsíčně o 0,4% a meziročně zrychlila na 2,5%. ČNB čekala meziroční inflaci na 2,1%.

Vnímaná inflace UniCredit Bank se v únoru zvýšila o 3,4%. Únor se stal pátým měsícem v řadě, kdy došlo k nárůstu meziroční inflace. S hodnotou 2,5% mírně překonala tržní konsensus a zároveň vystoupala nejvýš od listopadu 2012. Ke zrychlení meziroční inflace přispěly největší měrou ceny potravin následované cenami pohonných hmot. Vliv báze u cen pohonných hmot na růst inflace se však únorem vyčerpal. Stagnující cena ropy navíc nedává důvod k nové vlně jejich zdražování. Hlavní roli tahouna inflace proto nadále ponesou především potraviny. Na jejich aktuální zdražování naváže od května efekt báze, kdy cenový index budou postupně opouštět klesající ceny potravin v loňském roce. V návaznosti na to očekáváme, že během letošního léta inflace poroste a na jeho sklonku dosáhne vrcholu na úrovni 2,8 procent.

Únorová inflace převýšila odhad ČNB o čtyři desetiny procentního bodu, což vytváří prostor pro ukončení režimu intervencí dřív než v polovině roku. Rychlejší cenový růst se navíc jeví jako dlouhodobě udržitelný. Nebylo by tedy pro nás velkým překvapením, pokud by již zhruba za měsíc ČNB intervenční režim opustila.

Vnímaná inflace se v únoru zvýšila na nejvyšší hodnotu od ledna 2013 a zároveň zvětšila svůj předstih vůči celkové inflaci na 0,9 procentního bodu. Zvýšení vnímané inflace šlo na vrub vyšším cenám potravin, pohonných hmot a restauračních služeb. Protiváhou bylo zlevnění cen plynu a tepla.

Patrik Rožumberský
Ekonom

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Meziměsíčně se zvedly ceny o další 0,4 %, což vedlo k vzestupu meziroční inflace na 2,5 %. Za růstem inflace stálo zejména zvýšení cen potravin a pohonných hmot. Potraviny zdražily o 4,6 %, pohonné hmoty o 16,8 %.

Centrální banka inflaci o čtyři desetiny podstřelila, takže podceněn bude nejspíše i její celoroční výhled ve výši 2,4 %.

Je reálné, že inflace ve druhé polovině roku přesáhne toleranční práh 3 % a její celoroční průměrná hodnota se o 3 % přiblíží.

Kurzový závazek by měl být co nejdříve zrušen, jednak při současném vývoji ekonomiky nedává smysl, a navíc hrozí, že se inflace vymkne kontrole. Růst cen zásadních položek spotřebitelského koše, jimiž potraviny a pohonné hmoty nepochybně jsou, povede k tlaku na růst mezd. Zaměstnanci si při nedostatku pracovních sil tlak na růst mezd mohou dovolit, což může spustit mzdově-inflační spirálu, kterou není snadné zarazit. Je třeba počítat s tím, že silnější koruna zlevní dovozové zboží až v horizontu několika měsíců.

Stejně jako kurzový závazek nedávají v kontextu vývoje inflace a nezaměstnanosti žádný smysl ani nulové úrokové sazby. Díky politice ECB ale domácí centrální banka ke zvýšení sazeb letos pravděpodobně nepřikročí. Při růstu inflace tak budou i nadále znehodnocovány úspory domácností.

Růst cen potravin je pro domácnosti tíživý, nepříjemný je i růst cen pohonných hmot. Vyšší inflace se promítne do zpomalení spotřebitelské poptávky, která letos nezopakuje loňský výkon a stoupne maximálně o 2,5 %.

Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace