Inflace v eurozóně: Potrvá španělský paradox?

Literatura proto mluví o tzv. španělském paradoxu a vysvětluje ho především existencí dvou typů španělských firem: na jedné straně velkých, velmi efektivních a exportně úspěšných koncernů a na druhé straně ostatních firem, jejichž konkurenceschopnost je daleko menší (přičemž oficiální statistiky tuto dualitu nezachycují úplně správně, tj. španělskou konkurenceschopnost podceňovaly).            

Vysoká nynější španělská inflace je hodně tažena cenami energií, a nikoli primárně domácími mzdovými tlaky. Zatím tedy o španělskou konkurenceschopnost asi strach mít nemusíme. Koneckonců růst španělského HDP v loňském roce přesáhl 3 %, takže v rámci eurozóny (růst 1,7 %) lze tuto zemi pokládat za hotového tygra.

Pokud by však růst cen energií nakonec významně prosákl i do mezd, strach o pokračování španělského boomu může být namístě. Ledaže bude vývozu ze čtvrté největší ekonomiky eurozóny opět pomáhat nějaký statistický paradox.