Evropa musí pomoci Itálii, nebo bude zle

Italská ekonomika čelí vážným problémům. Její konkurenceschopnost je omezená, produktivita nízká, dochází ke ztrátě podílu na exportních trzích a k destrukci výrobních kapacit. Investice jsou příliš nízko, potenciální růst se nachází na nule. Řada věřitelů je na pokraji defaultu a hrozí bankovní krize. Itálie tedy chudne a to by mohlo vést k vážné politické krizi. Pokud by se v této zemi dostala k moci nějaká protievropská strana či hnutí, mohlo by dokonce dojít k odchodu z eurozóny.

Je tedy jasné, že eurozóna musí Itálii pomoci. Otázka ovšem zní, jak. V první řadě by podle našeho názoru mělo dojít k rekapitalizaci italských bank, a to s pomocí evropských fondů. Na to by mělo být potřeba asi 40 – 60 miliard eur. Takový krok by italským bankám umožnil vyhnout se problémům se splácením podřízeného dluhu. Pokračovat by měl také Junckerův investiční plán.

Italské vládě by rovněž měly být umožněny vyšší rozpočtové deficity, které by financovaly (efektivní) veřejné investice a další efektivní formy veřejných výdajů, například do oblasti vzdělávání. Vyšší fiskální deficity by také měly umožnit snížení daňové zátěže firemního sektoru. Následující obrázek ukazuje, že daňové zatížení italských firem je ve srovnání s Německem či Španělskem vysoké (daně placené korporátním sektorem se zde nyní pohybují mírně pod 14 % nominálního produktu). Vyšší je daňová zátěž ve Francii, kde se blíží 18 % produktu:



Na hluboké problémy italské ekonomiky a hrozbu růstu vlivu protievropských stran ukazuje mimo jiné i vývoj nezaměstnanosti. Druhý graf jej porovnává s vývojem nezaměstnanosti ve zbytku eurozóny. Zatímco ve zbytku eurozóny dochází po roce 2012 ke znatelnému snížení nezaměstnanosti a ta se nyní přibližuje 9 %, v Itálii se tento ukazatel v poslední době opět zvedá a nachází se na úrovni 12 %.



Znatelně se propadá relativní životní standard Italů – poslední obrázek ukazuje vývoj italského produktu na hlavu (v tisících eur) a jeho srovnání s produktem na hlavu v Německu. Na konci devadesátých let byli Italové zhruba na 80 % německého standardu, v roce 2005 se dostali až blízko 90 % německého produktu na hlavu. Poté ale následoval pokles a nyní se italský produkt na hlavu pohybuje jen na 73 % produktu německého:



Zdroj: Natixis