Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně rozhodla ponechat úrokové sazby na stávající úrovni, tedy na technické nule. Bankovní rada rozhodla nadále používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. Potvrdila přitom závazek České národní banky intervenovat v případě potřeby na devizovém trhu na oslabení kurzu tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 korun za euro. Česká národní banka je v souladu s tím stále připravena automaticky provádět časově i objemově neomezené intervence. Asymetrický charakter tohoto kurzového závazku se nemění.

Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu. Ta předpokládá používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Inflace se začíná zvyšovat, nadále se však nachází výrazně pod dvouprocentním cílem České národní banky. Podle prognózy se inflace bude dále zvyšovat a na horizontu měnové politiky mírně přesáhne dvouprocentní cíl. K němu se pak bude během roku 2018 navracet shora. K udržitelnému plnění cíle, které je podmínkou pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tak dle nové prognózy dojde počínaje polovinou příštího roku.

Potřeba udržovat měnové podmínky uvolněné přinejmenším v dosavadním rozsahu přetrvává. Bankovní rada proto znovu konstatuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Bankovní rada přitom i nadále vidí jako pravděpodobné ukončení závazku v polovině roku 2017.

Podle předpokladů nové prognózy hospodářský růst v efektivní eurozóně v příštím roce zpomalí.  Projeví se v něm mimo jiné dopady výsledku referenda ve Spojeném království na ekonomický sentiment. V roce 2018 se růst v zemích našich hlavních obchodních partnerů vrátí ke dvěma procentům. Pokles průmyslových výrobních cen v eurozóně, odrážející zejména nízké ceny energetických komodit, již začal odeznívat. Začátkem příštího roku se pak tyto produkční ceny vrátí k meziročnímu růstu. Také zahraniční spotřebitelská inflace se bude pozvolna zvyšovat. Avšak ani do konce roku 2018 nedosáhne dvou procent. Výhled tříměsíčních úrokových sazeb EURIBOR se na celém horizontu prognózy nachází v záporných hodnotách. Odráží tak nadále uvolněnou měnovou politiku Evropské centrální banky. To přispívá k očekávání dalšího lehkého oslabení kurzu eura vůči americkému dolaru. Výhled ceny ropy Brent předpokládá její pozvolný nárůst.

I když se domácí inflace ve třetím čtvrtletí letošního roku mírně zvýšila, nadále se nacházela výrazně pod cílem České národní banky. Protiinflační nákladové faktory ze zahraničí ale již začínají slábnout a v příštím roce jejich vliv odezní. Ukazatel jádrové inflace, tedy takzvaná korigovaná inflace bez pohonných hmot, je přitom nadále zřetelně kladný. Projevuje se v něm pozitivně růst domácí ekonomiky a mezd. Inflace se vlivem uvedených faktorů bude dále zvyšovat a na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2017 a 2018, mírně přesáhne dvouprocentní inflační cíl.

Měnověpolitická inflace, tedy inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, se bude od celkové inflace odchylovat jen nevýrazně. I v případě měnověpolitické inflace tak dojde na horizontu měnové politiky k mírnému překročení dvouprocentního cíle.

Růst české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku lehce zvolnil. Za celý rok 2016 dosáhne jeho tempo 2,8 %. Důvodem tohoto zvolnění je dočasný pokles vládních i podnikových investic spolufinancovaných z fondů Evropské unie. Ekonomiku naopak nadále podporují uvolněné měnové podmínky, nízké ceny ropy i rostoucí zahraniční poptávka. V příštích dvou letech setrvá hospodářský růst na obdobných tempech jako letos. Na jedné straně se obnoví zvyšování investic, ale na druhé straně bude růst domácí ekonomiky poněkud brzděn přechodným zpomalením zahraniční poptávky a posléze i méně uvolněnými měnovými podmínkami po ukončení kurzového závazku České národní banky. Pokračující ekonomický růst povede ke zvýšení dynamiky mezd. Míra nezaměstnanosti bude klesat již jen lehce. 

Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017. Poté je s prognózou konzistentní nárůst tržních úrokových sazeb. Návrat do standardního režimu měnové politiky nepovede ke skokovému posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před zahájením intervencí České národní banky. Důvodem je mimo jiné to, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Bankovní rada současně opět konstatovala, že případné posílení kurzu po opuštění kurzového závazku bude tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců během trvání závazku, stejně jako uzavíráním korunových pozic finančních investorů. Česká národní banka bude navíc připravena intervenovat za účelem zmírnění kurzových výkyvů.

Výhled celkové i měnověpolitické inflace se oproti minulé prognóze nepatrně snížil. Prognóza letošního růstu české ekonomiky je mírně přehodnocena směrem nahoru. Pro následující dva roky se naopak předpověď hospodářského růstu nepatrně snižuje, a to v návaznosti na zhoršení výhledu zahraniční poptávky a slabší růst soukromých investic. Po opuštění kurzového závazku, které prognóza nadále předpokládá v polovině roku 2017, rostou úrokové sazby pomaleji než v minulé prognóze.

Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy inflace na horizontu měnové politiky jako vyrovnaná. K nejistotám prognózy patří rychlost obnovení růstu vládních a podnikových investic, vliv volebního cyklu na výdaje v diskreci vlády, dopady výsledku referenda ve Spojeném království a budoucí nastavení měnových podmínek hlavních centrálních bank.