Ekonomické důsledky prezidenta Obamy, díl II. – Akcie a sektory

Akcie si po krizi sáhly na své dno na jaře 2009, krátce po tom, co Obama převzal úřad. Stimulační balíčky nového prezidenta však dodaly americkým podnikům sebevědomí a uvolněná politika Fedu zlevnila půjčování, což mnoha společnostem umožnilo další organický růst nebo fúze a akvizice. Ve druhém díle seriálu se věnujeme tomu, jak se v posledních osmi letech dařilo americkým akciovým indexům a kterým sektorům a proč se „za Obamy“ dařilo dobře.

Z pohledu na graf je vidět, že dva hlavní akciové index S&P 500 a užší Dow Jones Industrial Average, které zahrnují největší americké společnosti, rostly v průběhu mandátu prezidenta Baracka Obamy zhruba shodně. Lehce zaostával index Russell 2000, kteří měří výkon akcií menších společnosti. Až na období bezprostředně po krizi a pár zádrhelů v následujících letech si tedy americké akcie v posledních nevedly vůbec špatně. V roce 2013, už v průběhu Obamova druhého funkčního období, se akciové indexy přehouply přes svá předkrizová maxima.

Vývoj indexů S&P 500 (bíle), Dow Jones Industrial Average (oranžově) a Russell 2000 (modře) od roku 1989, začátek Obamova funkčního období označen červeně

Zdroj: Bloomberg

Teď tedy k těm „zádrhelům“. Slabší výkon v roce 2011 byl způsoben strachem z dluhové krize v Eurozóně a sporem v americkém Kongresu ohledně stropu státního dluhu (tomu jsme se věnovali v předchozím díle seriálu ZDE). Tento politický střet měl za následek snížení ratingu amerických vládních dluhopisů společností S&P , i když další dvě ratingové agentury se k tomuto bezprecedentnímu kroky neodhodlaly.

Váhání akciových indexů v letech 2015 a 2016 mělo opět do určité míry externí příčiny. Tou první byla nervozita po letní krizi na čínských burzách v roce 2015. V následujícím roce začalo investory trápit blížící se referendum o brexitu a jeho případný vliv na zbytek Evropské unie. Pak ale přišel důvod čistě americký – prezidentské volby, ve kterých republikán Donald Trump porazil bývalou Obamovu ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Trhy se však s výsledkem voleb rychle vyrovnaly a vlastně ho vyhodnotily jako příznivý, zejména kvůli pravděpodobnosti další fiskální expanze a plánovanému škrtání korporátních daní Trumpovou administrativou. Indexy se opět dotkly historických maxim.

Za povšimnutí stojí, že za dvojicí nejprestižnějších indexů se však po celou dobu Obamova prezidentování „loudal“ index Russell 2000, zaměřující se na společnosti s menší tržní kapitalizací, průměrně okolo 1,2 miliard dolaru. Index tak pokračoval v trendu, který začal zhruba v polovině devadesátých let, když se velkým nadnárodní společnostem začalo dařit o poznání lépe, než těm menším.

Co Obama udělal?

Jak Obama prospěl americkým podnikům a v důsledku i akciím? Důvěru v ekonomiku po krizi pomohl navrátit téměř 800 miliardový stimulační balíček. Ten zahrnoval investice do infrastruktury, školství a zdravotnictví. Trhy v roce 2009 také povzbudila záchrana automobilových gigantů General Motors a Chrysler, jimž vládní půjčka umožnila poklidnou restrukturalizaci. Zatímco Chrysler byl později koupen italským výrobcem automobilů Fiat, společnost General Motors se postavila na vlastní nohy a téměř splatila půjčku.

Nesmíme však opomenout, že Obama měl také dvojí štěstí. Za prvé, potkalo ho příznivé načasování – kvůli probíhající ekonomické krizi mu byla „laťka“ nasazena celkem nízko. Obamovi také pomohla uvolněná měnová politika tehdejšího šéfa Fedu Bena Bernankeho, kterého se Obama v roce 2009 rozhodl ponechat ve funkci. Jeho nástupkyně Janet Yellenová od roku 2013 dále držela úroky nízko. Ke dvěma malým zvýšení horní hranice cílové úrokové sazby došlo na sklonku roku 2015 a minulý prosinec bez větší odezvy trhů, které se už z globální krize dávno oklepaly.

Situace napříč sektory

Zatímco celkový růst trhů se tedy dá připsat spíše konci ekonomické krize a měnové politice než krokům Obamovy administrativy, pohled napříč sektory poukazuje na značné rozdíly. A ty už se dají vysvětlit politikou odcházejícího amerického prezidenta daleko lépe.
 
Jasným výhercem byl za Obamovy vlády například sektor zdravotnictví (na grafu modrá), přičemž v rámci sektoru si nejlépe vedli zejména poskytovatelé péče jako nemocnice. Pomohla jim hlavně Obamova politika Obamacare, která si vzala za úkol rozšířit zdravotní pojištění mezi co nejvíce Američanů. Obamacare chtějí republikáni i prezident Trump zrušit – na druhou stranu však hodlají neupevňovat regulaci trhu s léčivy, čímž sektoru opět odlehčí.

Slušný výkon zaznamenala i kategorie podle metodiky GICS consumer discretionary (červená), „sektor“ zahrnující spotřební zboží a služby, bez kterých se lidé obejdou, ale pokud mají zdroje, tak si na nich potrpí. Je tak dobrým indikátorem ochoty Američanů utrácet a tudíž i ekonomického zdraví země. Patří sem tak zábavní průmysl (např. studia Time Warner), výrobci oblečení (např. GAP, Ralph Lauren, atd.), ale také internetové služba Tripadvisor a legendární výrobce motorek Harley-Davidson.

Ne každému sektoru se však dařilo stejně dobře. Jedním příkladem je sektor energie (žlutá), zahrnující těžaře ropy a zemního plynu. Obamův důraz na zelené technologie a jeho environmentální politika měly na sektor nejspíše až druhořadý efekt. Tím hlavním důvodem za slabším výkonem těchto společností byl masivní propad cen ropy v roce 2014, který se na indexu znatelně podepsal, jak je patrno z grafu.

Nedařilo se ani finančnímu sektoru (zelená). Ten se po krizi zaslouženě dostal opět do hledáčku regulátorů a americké ministerstvo financí tak bankéřům zkomplikovalo byznys. Za neúspěch je ovšem některými považované to, že se nepodařilo „rozbít“ pětici největších amerických bank (JPMorgan, Wells Fargo, Citigroup, Bank of America, Goldman Sachs) na menší instituce. Tyto banky jsou tak stále příliš velké, než aby si stát mohl v případě krize dovolit nezachránit je. Tím vzniká riziko, že víra ve státní záchranu donutí bankéře opět přehnaně riskovat, stejně jako v období před rokem 2008.

Výkon některých sektorů podle klasifikace GICS v rámci indexu S&P 500 od roku 2006 až po podzimu 2016, začátek Obamova mandátu je označen červeně – zdravotnictví (modrá), consumer discretionary (červená), consumer staples (bílá), energie (žlutá), strojírenství (hnědá), finance (zelená)

Zdroj: Bloomberg