V Sýrii začne o půlnoci tamního času platit klid zbraní

Sýrie dost možná vstoupí do nového roku 2017 poklidně, bez leteckého bombardování a bez rachotu palby. Na klidu zbraní, který se však nemá týkat oblastí, jež ovládá samozvaný Islámský stát a skupiny napojené na bývalou islamistickou Frontu an-Nusrá, se totiž dohodla syrská vláda se syrskou opozicí. Na přerušení palby mají dohlížet Turecko a Rusko. V Iráku mezitím začíná „druhé kolo“ vládní ofenzivy na Mosul, který drží bojovníci Islámského státu.

Klid zbraní má vstoupit v platnost o půlnoci syrského času, neboli ve 23:00 středoevropského času. Dnes odpoledne to oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Právě Rusko, které v konfliktu podporovalo provládní síly, má být jedním z garantů příměří. Tím druhým bude Turecko, jež se stavělo za syrskou opozici.

Obě země se dostali před více jak rokem do sporu kvůli sestřelení ruské stíhačky Tureckem. Zákulisní diplomacie je však znovu sblížila a rapprochement neohrozila ani vražda ruského velvyslance v Ankaře minulý týden.

Dohoda o zastavení palby přichází jen v řádu dní od drtivé porážky syrské opozice, která po několika letech přišla o svou baštu v severosyrském Aleppu. Syrská vláda tak ukončila dlouhé obléhání, čímž si uvolnila ruce pro další operace.

Štěstí na bitevním poli se v rozvleklé občanské válce (ve které, nutno dodat, se na obou stranách angažují i ozbrojenci ze zahraničí) začalo přiklánět na stranu prezidenta Bašára Asada především poté, co se na jeho stranu přidalo Rusko a začalo na jeho straně letecky intervenovat.

Jak bude vypadat mírová dohoda?

Přerušení palby má umožnit další vyjednávání o mírové dohodě. Ta by měla proběhnout v kazašské Astaně. Zdroje agentury Reuters tvrdí, že Rusko, Turecko a Írán si mír v zemi představují tak, že dojde k neformálnímu rozdělení země na několik částí, a že Asad zůstane u moci minimálně ještě několik let.

Taková dohoda by mohla vyhovovat jak sunnitskému obyvatelstvu, které nemá příliš v oblibě Asada, tak Kurdům, kteří ovládají velká území na severu země – i když zapojení Turecka do mírové dohody by mělo jejich ambice krotit. Právě strach z Kurdů, kteří žijí i na druhé straně syrsko-turecké hranice a již požadují větší nezávislost na Ankaře, mohl Turecko vést k tomu dohodnout se s Asadem a jeho spojenci na příměří a hodit tak přes palubu některé povstalecké skupiny, které Ankara dříve podporovala. Asad by zřejmě zůstal nominálně hlavou celé země, i když prakticky by ji neovládal celou.

Za poznamenání stojí, že se na vyjednávání podle všeho vůbec nepodílely Spojené státy, které se stavěly od začátku povstání na stranu opozice. Odcházející Obamova administrativa již podle všeho nemá na dění v zemi dostatek vlivu a vůle na to, aby mohla události v Sýrii ovlivnit. USA se ale o to víc činí v Iráku – dnes byla za podpory jejích poradců zahájena druhá fáze ofenzivy na severoirácký Mosul, který ovládají bojovníci samozvaného Islámského státu.

Islámskému státu by v případě úspěšného podepsání mírové dohody mezi syrskou vládou a opozicí mohlo začít opět „téct do bot“ i v Sýrii. I kvůli vládní ofenzivě v Aleppu totiž slavil Islámský stát dočasné úspěchy, když před několika týdny znovuobsadil antickou Palmýru.