Trumpovo vítěztví a vliv na akciové trhy - růst obecného rizika, ale panika dlouho nevydržela

Základní shrnutí vypadá následovně. Bezprostřední panika investorů byla přehnaná a finanční trhy se poměrně rychle vzpamatovávají - dolar stihl vymazat většinu kurzových ztrát realizovaných brzy z rána.

Hodnocení programu Donalda Trumpa je pak jen velmi obtížné. Nejenže dokázal v řadě témat provést názorový veletoč, ale zejména některé jeho radikálnější návrhy - pokles zdanění v plně navrhovaném rozsahu a sním spojená úroveň zadlužení či masový odsun téměř 10 milionů nelegálních imigrantů - jsou jen velmi těžko realizovatelné. My očekáváme, že Kongres bude do značné míry korigovat politiku Donalda Trumpa, který tak bude mít v řadě oblastí „svázané“ ruce. Pojistkou proti excesivním politikám a rostoucímu zadlužení má být také tzv. dluhový strop, který stanovuje limit objemu peněz, jež si USA mohou vypůjčit prostřednictvím emise státních dluhopisů. Naneštěstí není tato pojistka tak bezpečná, jak se tváří. V minulosti již několikrát došlo k posunu limitu směrem nahoru.

Trumpovo vítězství představuje pro finanční trhy s ohledem na jeho rétorický extrémismus rizikovou událost. Akciové trhy doposud zaznamenaly přibližně 2% propad. Trhy z důvodu nejistoty ovládl prodejní sentiment, který se projevil nejsilněji na cyklických titulech (finanční instituce, průmysl - automobilky). Propad akcií také následovaly komodity v čele s ropou. Obdobný scénář není nikterak neobvyklý a za poslední rok jsme byli jeho svědky při zhmotnění klíčových (globálních) rizik v podobě Brexitu, obav o zdraví čínského hospodářství či při řeckém referendu.

Poptávka se pak přesunula k bezpečným přístavům v podobě zlata a dluhopisů některých vyspělých zemí (včetně USA). V rámci měn euro i jen ráno posilovaly. Propad na akciových trzích byl ale jen umírněného charakteru a řada aktiv - včetně zmiňovaných měn - je již zpět na svých původních hodnotách nebo jen mírně pod. FED proto nejspíše neodloží navýšení úrokových sazeb, které má pravděpodobně přijít koncem roku. A to i navzdory tomu, že zvolení Trumpa prezidentem by mohlo být považováno za nové potenciální globální riziko (zmatek, nejistota a protekcionismus jako zdroj nového negativního šoku pro světovou ekonomiku).

Prvotní reakci s odstupem času vystřídá perioda vyhodnocování skutečných dopadů Trumpovy politiky. Úspěšná implementace jeho předvolebních slibů by významně mohla zamíchat s kartami v celé řadě klíčových sektorů.

Energetika - v případě zpětného zavedení protiíránských sankcí by cena ropy zamířila vzhůru. Právě Írán totiž představuje klíčovou hrozbu pro nadzásobený trh s černým zlatem. Zejména pak kvůli svým nízkým těžebním nákladům a dlouhotrvajícímu výpadku ropných příjmů, který zvyšuje jeho produkční apetit. Z růstu ceny komodity by měli největší užitek těžaři či dodavatelé kapitálového vybavení pro ropný průmysl. Z omezení ekologických regulací a prolomení těžebních limitů by profitovaly hlavně uhelné elektrárny.

Finančnictví - Trump se postavil na stranu stoupenců usilujících o pozměnění přísného regulatorního nařízení Dodd-Frank. V jeho rámci dochází k omezení velké části výnosných aktivit – např. v oblasti obchodování na finančních trzích. Pro profitabilitu bank, která se odráží v jejich ocenění, by uvolnění přísných podmínek představovalo příznivou zprávu.