Komentáře k HDP eurozóny za 3Q - žádná překvapení, ekonomika drží tempo

Dle předběžných údajů za letošní třetí čtvrtletí udržela ekonomika eurozóny mezikvartální růst HDP na úrovni 0,3 %.

I v meziročním vyjádření bylo udrženo tempo z letošního druhého čtvrtletí, kdy dynamika růstu HDP činila 1,6 %.

Uvedený růst HDP eurozóny není překvapivý: je v souladu s tím, co pro výkon ekonomiky eurozóny naznačovaly například průzkumy PMI a co očekával trh.

Tahounem hospodářského růstu eurozóny je letos domácí poptávka: jak spotřeba, tak investiční výdaje, zatímco příspěvek zahraničního obchodu k celkovému hospodářskému růstu je mírně negativní.

Růst 1,6 % může HDP eurozóny vykázat i za letošní rok jako celek; v roce 2017 pak může dojít k určitému zpomalení růstu, mimo jiné i v souvislosti s tím, že se v Evropě pravděpodobně začnou projevovat nejistoty související s brexitem.

Předběžný údaj za letošní 3.ů čtvrtletí hlásí, že eurozóna udržela růst HDP na úrovni 0,3 % v mezičtvrtletním a 1,6 % v meziročním vyjádření: jde tedy o stejné tempo, jaké bylo vykázáno v letošním 2. čtvrtletí. Zároveň nejde o překvapivý výsledek: odpovídá signálům, jež z ekonomiky eurozóny přicházely v průběhu jednotlivých měsíců třetího čtvrtletí. Ekonomika eurozóny profituje z postupného zlepšování situace na trhu práce, jež má pozitivní vliv na spotřebu domácností, a z růstu investičních výdajů. Zároveň se v průběhu letních měsíců ukázalo, že prvotní šok pramenící z výsledků britského referenda o brexitu rychle vyprchal a alespoň prozatím tak tento faktor nemá na hospodářské klima negativní dopady.

První signály ohledně vývoje v závěrečném čtvrtletí letošního roku, konkrétně předběžné výsledky průzkumu PMI za říjen, naznačují možnost zrychlení mezičtvrtletního tempa růstu HDP eurozóny na 0,4 %. V meziročním vyjádření by tak tempo růstu HDP zpomalilo na 1,5 % a za celý rok 2016 by si tak eurozóna připsala nárůst HDP o 1,6 %. 

Pro rok 2017 bych pak čekal určité zpomalení tempa růstu HDP, neboť teprve v roce 2017 začnou naplno vyplývat nejistoty spojené s brexitem, což by mělo být reflektováno jak zpomalením růstu britské ekonomiky, tak – skrze zahraničně-obchodní vazby – také hospodářským vývojem v kontinentální Evropě. Podoba všech těchto nejistot a síla jejich dopadu ale stále zůstává otevřenou otázkou. Z krátkodobého pohledu lze každopádně konstatovat, že ekonomika eurozóny pokračuje v relativně solidním růstu a že dle dostupných signálů dobře vykročila i do závěrečného čtvrtletí letošního roku

Radomír Jáč
hlavní ekonom 
Generali Investments CEE