Vláda posvětila dohodu EU s Kanadou. V Německu schválení přibrzďuje Ústavní soud

Česká vláda schválila sjednání dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). Smlouva by měla být podepsána na společném summitu 27. října. V Německu Ústavní soud zamítl masovou stížnost proti dohodě, ale přijetí podmínil splněním řady podmínek.

Smlouva CETA by měla českým a obecně evropským firmám otevřít řadu nových příležitostí. Mezi sektory, které z ní mají nejvíce těžit, by měly patřit strojírenský, těžební, hutnický a chemický průmysl, či farmacie. Předpokládaným zrušením cel mají klesnout náklady pro vývozce a spotřebitelům v Kanadě i Evropě se tím sníží ceny.

V případě České republiky by měla CETA podpořit například export kolejnic, pneumatik, výrobků ze železa a oceli a obráběcích strojů. „Významný potenciál se nabízí především v oblasti stavebních služeb, služeb svobodných povolání (zejména architekti, inženýři), IT služeb, environmentálních distribučních a dopravních služeb,“ píše se v návrhu dohody.

CETA, která má snížit cla u 98 procent zboží a umožnit firmám, aby se u protistrany ucházely o veřejné zakázky. Za obvyklých okolností by pro její schválení stačil souhlas vlád členských zemí EU a Evropského parlamentu. Evropská komise ale stanovila, že ke schválení bude v tomto případě nutná ratifikace ve všech národních parlamentech.

Německo: 200 tisíc stížností

Na rozdíl od ČR, kde schvalování dohody probíhá bez většího zájmu veřejnosti, v sousedním Německu CETA narazila na masivní odpor. Kritikům vadí zejména nedostatečná ochrana životního prostředí a spotřebitelů, nebo i způsob vyjednávání dohody. Dohodu označují také za nedemokratickou. Obávají se totiž, že národní vlády přijdou jejím podpisem o některé své pravomoci.

Proti smlouvě proběhla řada masových demonstrací a byla podána dosud největší hromadná stížnost k Ústavnímu soudu v Karlsruhe. K ní se připojilo bezmála 200 000 lidí. Soud sice včerejším verdiktem německé vládě dovolil dohodu předběžně schválit, ale současně to podmínil řadou omezení. Vláda musí například dát záruku, že Německo bude moci jednostranně od dohody odstoupit, pokud tak soud rozhodne. Ten totiž zatím nerozhodl o ústavnosti smlouvy a rozhodování v této kauze může trvat ještě několik dalších měsíců.

Podpora dohody EU s Kanadou vedle Německa není jistá ani v řadě dalších členských zemích unie, třeba Belgie nebo Slovinska. Rakouský kancléř Christian Kern vyjádřil k dohodě CETA velké výhrady a řekl, že její podpora z Vídně bude do jisté míry záviset na rozhodnutí německého ústavního soudu.

CETA je jen předehra

Podobné, ale mnohem silnější, kontroverze jako CETA budí obdobný dokument mezi EU a USA zvaný Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Kritici obou projektů mimo jiné tvrdí, že dohody poskytnou větší sílu nadnárodním společnostem a povedou ke zhoršení potravinářských, ekologických i pracovních norem. EU a USA dosud také nenašli shodu, pokud jde o způsob řešení sporů mezi investory a státy. Vyjednávači obou stran ale stále dávají najevo přesvědčení, že se konečné znění TTIP podaří dohodnout nejpozději do konce letošního roku.

Miloš Cihelka

K tématu také čtěte: