Makroekonomika | 06.09.2016 10:07:59

Komentáře k průmyslu - na první pohled tragická data, propad v autech

Přes na první pohled velmi špatná červencová data nelze ohledně dalších měsíců dělat negativně ukvapené závěry. Předně je nutné počkat na srpen a hodnotit výsledek průmyslu v součtu s červencem. Výrazný pokles produkce zatím nenaznačují ani měkká data jako indexy PMI či průmyslové důvěry ČSÚ. Zároveň je však zřejmé, že průmysl ve druhé polovině roku zpomalí, ale s tím se ostatně počítalo. Na první pohled vyznívají červencová data z průmyslu tragicky, když meziroční pokles produkce činil 14,1 %. Obratem je však nutné zdůraznit, že letošní červenec měl řadu specifik. Předně oproti loňsku chyběly letošnímu červenci tři pracovní dny. I po očištění o tuto skutečnost však hodnota produkce poklesla o 7,6 %. Dalším červencovým specifikem byly celozávodní dovolené některých velkých podniků, které se do celkové produkce promítly negativně. Slabší průmyslová čísla jsme v červenci viděli i v eurozóně a zpomalení průmyslu signalizoval i červencový index nákupních manažerů PMI. Než dělat z aktuálně zveřejněných dat silně negativní závěry, je lepší počkat, jaké výsledky přinese srpen. Průmysl v červenci nepodržely automobily, jejichž produkce meziročně poklesla o téměř 35 %. Na této skutečnosti lze ilustrovat, jakým směrem by se u nás vyvíjela průmyslová výroba, pokud by v Evropě došlo k výraznému poklesu poptávky po automobilech. Automobily sice v červenci přispěly k poklesu produkce jasně nejvíce, ale nedařilo se ani dalším velkým odvětvím jako strojírenství či elektrickým zařízením. Výrazně v červenci poklesy i nové zakázky a to jak domácí, tak i zahraniční. V souhrnu o 16,2 %. Nové zakázky v automobilovém průmyslu se snížily meziročně o 23,4 %. Tak silný propad zakázek po motorových vozidlech byl zaznamenán naposledy v roce 2009, kdy ČR čelila hluboké hospodářské recesi.

Přes na první pohled velmi špatná červencová data nelze ohledně dalších měsíců dělat negativně ukvapené závěry. Předně je nutné počkat na srpen a hodnotit výsledek průmyslu v součtu s červencem. Výrazný pokles produkce zatím nenaznačují ani měkká data jako indexy PMI či průmyslové důvěry ČSÚ. Zároveň je však zřejmé, že průmysl ve druhé polovině roku zpomalí, ale s tím se ostatně počítalo.

Miroslav Novák
Analytik
AKCENTA a.s.

Český průmysl zakusil v červenci dlouho nevídaný pokles výroby. Podle konsensuálního odhadu se snížení výroby přepokládalo, ale pouze na zhruba třetinové úrovni skutečnosti. Podobně jako v případě maloobchodních tržeb ovšem průmysl nečelil náhlému poklesu poptávky, ale souhře několika nepříznivých vlivů. Mezi ty patřilo méně pracovních dnů než v loňském červenci, prodloužené dovolené v některých velkých podnicích a oproti loňsku odlišné načasování celozávodních dovolených v obou prázdninových měsících. S mimořádnou intenzitou dopadly tyto vlivy na sektor výroby automobilů, jehož produkce se oproti loňskému červenci snížila o víc jak třetinu. Meziroční pokles výroby zaznamenaly i všechny ostatní sektory zpracovatelského průmyslu s výjimkou farmaceutického průmyslu a výroby ostatních dopravních prostředků. Jednorázové faktory se negativně promítly i do výsledku průmyslových tržeb a nových zakázek. Víc jak 16% meziroční pokles u druhého z těchto ukazatelů proto tentokrát nelze považovat za spolehlivý indikátor pro budoucí vývoj průmyslu. Podobně nespolehlivý výhled pak může dávat i ukazatel nálady v průmyslu PMI, jehož slabé výsledky za červenec a srpen mohou odrážet přehnané obavy z Brexitu. Osobně se domnívám, že blízká budoucnost českého průmyslu nebude tak černá, jak aktuálně naznačují nové zakázky či index PMI. Již čísla za srpen by měla ukázat silný růst produkce, který z velké části vyváží její pokles v červenci.