Eurozóna pokračuje ve svižném růstu, ale rizika přetrvávají
Eurozóna podle prvního odhadu HDP
pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala
0,3% a meziroční dynamika tak i přes vysokou srovnávací základnu dosáhla 1,6%
(oproti 1,7% v prvním kvartálu).
I když zatím nemáme k dispozici detaily, pravděpodobně se dařilo především domácí spotřebě. Ta těžila z dalšího růstu zaměstnanosti. Naopak lehce na brzdu mohly šláponout investice a zahraniční obchod - to alespoň naznačuje pokles dynamiky průmyslu. Celkově čísla ukazují, že ekonomika eurozóny oproti roku 2015 v první polovině roku zrychlovala a před britským referendem si vedla velice slušně.
Co je pro trhy možná ještě důležitější, že zatím i první post-brexitová čísla vyznívají pro eurozónu dobře. Červencová podnikatelská nálada (PMI) se zhoršila jen kosmeticky, a to pravděpodobně kvůli menším ekonomikám těsněji napojeným na Británii (Irsko, Nizozemí). Naopak v Německu nebo ve Francii se v prvních týdnech po Brexitu nálada mezi podnikateli spíše vylepšovala. Prvotní psychologický šok by tedy neměl mít na jádro eurozóny výraznější dopad. Pokud podniky nepanikaří, neomezují investice a nabírání nových zaměstnanců (v sektoru služeb nabírají nejrychleji od roku 2008), je to dobré znamení. Růst tažený postupným vylepšováním situace na trhu práce může pokračovat a ECB nemusí panikařit. I když ekonomika v druhé polovině roku pravděpodobně zpomalí (za celý rok odhadujeme konzervativně 1,5% ní růst), ECB nyní nemusí horlivě vymýšlet, jak napumpovat do ekonomiky více peněz.
ECB se ostatně může líbit i dnešní vyšší inflace - ta podle prvních odhadů vzrostla v červenci na 0,2%. To sice není nijak vysoké číslo. Pokud ale zůstanou stabilní ceny ropy, měla by podle našich odhadů do konce roku zamířit k 1%.
Na stole je ale samozřejmě řada rizik, které mohou pozitivní obrázek eurozóny nakonec pokazit. V post-brexitové éře mohou být podniky v eurozóně celkově daleko citlivější na nárůst politických rizik. V následujícím roce přitom čeká EU řada důležitých voleb a referend, která mohou posílit odstředivé tendence uvnitř EU. Jako první velkou hrozbu lze označit říjnové referendum o ústavních změnách v Itálii. Premiér Renzi slíbil, že v případě neúspěchu rezignuje. Pokud by se dnes konaly volby, mělo by velkou šanci zvítězit populistické hnutí Five Stars (5ti hvězdiček), které má v programu referendum o vystoupení z eurozóny.
I proto jsou trhy zatím se sázkami na eurozónu opatrnější. Na dnešní dobré zprávy pravděpodobně euro ani výnosy nezaregují, protože budou s napětím vyhlížet večerní výsledky zátěžových testů evropských bank.
Zdroj: Jan Bureš, ČSOB, a. s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
08.08.2024 SMC a ICT – tradingový fenomén roku 2024
05.08.2024 3 hlavní důvody aktuálního poklesu trhů
30.07.2024 Jak funguje index relativní síly (RSI) v akciích?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Zúčtování černého pondělí. Finanční krvácení za více než 4,6 bilionu korun
Ali Daylami, BITmarkets
Největší pokles na krypto trhu za poslední rok – co bude dál?
Petr Lajsek, Purple Trading
Pohonné hmoty čeká divoké období. Čeká nás růst nebo pád cen?
Štěpán Křeček, BHS
Cestovní ruch hlásí lepší výsledky než před pandemií. Pomohlo Mistrovství světa v ledním hokeji
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Trhy zažívají černé pondělí. Další příležitost pro růst ceny zlata
Miroslav Novák, AKCENTA
ČNB v srpnu snižuje sazby jen o 25 bodů a přeřazuje tak na nižší rychlost
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři