Reorganizace OKD by byla pro stát o 4 miliardy výhodnější, než konkurs

Zhruba na 17 miliard korun by podle posledních odhadů mělo přijít řešení situace v OKD. Ukazuje se, že reorganizace by byla pro stát výhodnější zhruba o čtyři miliardy.

O způsobu řešení úpadku rozhodne insolvenční soud, nemůže však rozhodnout dříve, než skončí schůze věřitelů svolaná na 10. 8. 2016 insolvenčním správcem Lee Loudou. Ten včera neuznal pohledávku Citibank na více než 10 miliard korun. Právě schůze věřitelů, mezi nimiž je i stát, může přijmout usnesení o způsobu řešení úpadku. Pokud bude takové usnesení přijato, soud se s ním ztotožní a povolí jej. Z analýzy, kterou má Ekonomický deník k dispozici vyplývá, že reorganizace by byla pro stát výhodnější a to jak z hlediska nákladů, tak příjmu státu na odvodech.

Že všechno nasvědčuje snaze státu ovlivnit vývoj v OKD směrem k reorganizaci, svědčí také poslední kroky, kdy ministr financí Andrej Babiš navrhl půjčku 700 milionů zadlužené firmě. Podrobně jsme o tom informovali v textu Babiš navrhne půjčku 700 milionů pro OKD, podle pravice jde o dar a také v podrobné analýze kolegů z České justice s názvem Stát přihlásil pohledávku za OKD, i když hrozí, že o peníze přijde. „Poskytnutí provozního financování se zástavou závodu OKD činí ze státu (resp. úvěr poskytující entity) zajištěného věřitele s pohledávkou za podstatou. To představuje pro stát nejlepší možnou pozici (za daných okolností dosažitelnou) pro ovlivňování reorganizace či případného konkursu. Stát tak může cíleně uplatnit svůj vliv a kontrolovat tento mimořádně složitý a citlivý proces,“ uvádí se v analýze.

Při případném konkursu by stát pravděpodobně musel vynaložit cca 1,6 miliardy korun na konzervaci dolů, protože by podnik přestal vyrábět téměř okamžitě. S tím je také spojena skutečnost, že firma by přestala do státního rozpočtu odvádět peníze za své zaměstnance a další povinné poplatky dle zákona. Ty odhadují experti ministerstva průmyslu a obchodu na 2,121 miliardy korun. „Klíčovým faktorem však je, že způsob řešení úpadku přináší sociálně únosnější a v čase rozložený dopad na zaměstnance, region, státní rozpočet i na samotnou společnost OKD. Výdaje státu, vč. nerealizovaných výnosů v podobě nevybraných daní apod., jsou v reorganizaci rozloženy od roku 2017 až minimálně do roku 2023. Časový aspekt lze zároveň považovat za kruciální,“ píše se v analýze, kterou má redakce k dispozici.

Porovnání příjmů státu v případě jednotlivých variant řešení situace v OKD.

Obecná (očekávatelná) kritéria pro rozhodování věřitelů:

Výtěžek – věřitel bude na základě jemu dostupných informací posuzovat výši očekávatelného výtěžku resp. poměru uspokojení přihlášených pohledávek u obou způsobů řešení úpadku a zvolí ten s vyšším poměrem uspokojení.

Zájem na pokračování provozu závodu – ve prospěch reorganizace bude hlasovat věřitel, který nadále s úpadcem obchodně spolupracuje (poskytuje či čerpá úplatná plnění) a který nevidí realistickou šanci na akvizici (části) závodu v konkursu jím samotným či třetí osobou (výhled na takovou akvizici je ovšem vzhledem k akviziční hodnotě závodu OKD sporný).

Vratka DPH – zákon o dani z přidané hodnotě výslovně uvádí možnou vratku daně pouze v případě konkursu, což může posilovat motivaci věřitelů hlasovat ve prospěch konkursu. V návaznosti na judikaturu Evropského soudního dvora (rozsudek ESD C 337/13 ze dne 15. 5. 2014 – odchylka od obecné vratnosti DPH musí být legislativně zdůvodněná a nesmí omezit neutralitu DPH) by ale mělo být použitelné obecné ustanovení opravy základu daně. Tato otázka by měla být předmětem samostatné analýzy.

„Při porovnání dopadů obou způsobů řešení úpadku OKD na postavení státu je zjevné, že preferovaným způsobem řešení úpadku OKD je z pohledu státu reorganizace, a to z důvodu zajištění určité míry vlivu na další provoz závodu OKD a zejména na způsob ukončení těžební činnosti a okamžik vzniku pohledávek za majetkovou podstatou v podobě nákladů na technickou likvidaci a sociálních nákladů. Poskytnutím úvěrového financování s vhodným nastavením bude stát schopen zamezit preferenci hrazení jiných pohledávek za majetkovou podstatou než pohledávek státu (neuhrazené daně, odvody apod.),“ píše se dále v analýze.

Jiří Reichl