Brexit odhalil slabost italských bank

EK uvádí, že za špatnou situací v Itálii stojí převážně dlouhodobé strukturální problémy. Nízká míra růstu produktivity a neefektivní alokace zdrojů v ekonomice zpomalují růst HDP, který pak zpomaluje také oddlužení země. Komise proto uvádí, že růst produktivity je základní faktor pro dlouhodobou ekonomickou korekci v Itálii, ale to je běh na dlouhou trať. Tedy nemůžeme čekat, že se situace zlepší díky rychlému ekonomickému oživení v zemi a krátkodobá finanční pomoc italským bankám je tak nevyhnutelná. Otázkou je, jakou bude mít tato pomoc formu.

Jak uvádí The Economist, M. Renzi, italský premiér, chce bankám poskytnout státní pomoc a rekapitalizovat je. Ovšem pravidla Evropské komise říkají, že banky které obdrží státní pomoc, musí být postaveny do tzv. rezoluce, nebo jinými slovy stavu, kdy banku převezme rezoluční orgán. V takovém případě může přijít část věřitelů či akcionářů o svoje peníze (bail-in). A to je případ, kterému se chce M. Renzi vyhnout, protože velká část věřitelů a akcionářů italských bank je tvořena běžnými obyvateli země.

Graf 1: Fáze úpadku banky podle pravidel Evropské komise