Digitalizace autoprůmyslu není o řidičích, ale hlavně o producentech – další pohled na Průmysl 4.0

Vliv digitalizace na automobilový průmysl je obvykle vnímán především v úrovni technologických řešení pro uživatele. Ten hlavní dopad je ale jinde. Uvnitř továren. Ukazuje se to na příkladu USA, které se mohou stát leadrem nové průmyslové revoluce.

Další digitální (r)evoluce, jak bývá nazýván program Průmysl 4.0, o němž jsme informovali například v textech Nová průmyslová revoluce se blíží či Průmyslová (r)evoluce 4.0 začíná „strašit“ české podniky, však není o spotřebitelích, ale o výrobcích a jejich produktivitě. Přinášíme pohled na vývoj v USA, které mají podle studie společnosti Roland Berger, šanci stát se lídrem této (r)evoluce.

Digitalizace výroby slibuje mnoho příležitostí jak zvýšit efektivitu a snížit náklady. V porovnání s tradičními závody na výrobu aut mohou digitální továrny vytvořit větší počet kusů na stejné výrobní lince s minimálními náklady na změnu výrobního procesu, s kratší dobou uvedení na trh a ve vyšší kvalitě.

Propojení, podpora a vzdělání

Spojené státy jsou vhodným místem pro investice do digitálních továren především ze čtyř důvodů.

Jsou domovem osmi z deseti nejlepších IT společností. Ty působí v těsné blízkosti a vytvářejí tak technologické clustery, na které se může automobilový průmysl napojit. Příkladem může být uznávaný technologický hub Silicon Valley.
Díky významné federální a místní podpoře, nabízející vytvoření výrobní nadace budoucnosti (např. úvěrový program ATVM) jsou USA atraktivním místem pro investování do digitálních továren.
Ve Spojených státech je přes 3.200 institucí, které každoročně připraví přes 570.000 absolventů v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky. Ti mohou zajistit provoz digitální továrny, který vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu, která je schopná přizpůsobit se zvýšené závislosti na informačních technologiích.
Pro správnou koordinaci „just-in-sequence“ mezi výrobci a dodavateli bude zapotřebí moderní infrastruktury a fyzické blízkosti, která existuje například v automobilových hubech jako je Michigan nebo Jižní Karolína.

Omezená kapacita výroby hraje pro digitalizaci

Očekává se, že americké automobilové výrobní závody si v dalších 5ti letech udrží míru utilizace nad 90 %. Americký automobilový průmysl tak brzy dosáhne plné kapacity a investice do jejího rozšíření bude nevyhnutelná. „Výrobci budou muset investovat do nových výrobních závodů a technologií. Volba digitální továrny přitom zajistí nejlepší naplnění budoucích požadavků,“ upřesňuje spoluautor studie Stephan Keese, Senior Partner ve společnosti Roland Berger.

Výrazné úspory nákladů

Snížení nákladů se projeví v průběhu celého procesu. Výrobní náklady se sníží prostřednictvím robotiky, zvýšení celkové účinnosti a díky flexibilitě zaměstnanců. Logistické náklady pomůže snížit zavedení vysoce automatizované interní logistiky. Úroveň zásob klesne díky nižší pojistné zásobě. Náklady na kvalitu klesnou v důsledku testování přímo za chodu. Náklady vyvolané komplexností procesů sníží užití chytrých produktů a modulů. Náklady na údržbu mohou v důsledku optimalizace zásob náhradních dílů a dynamického přístupu postupně přejít v zisky.

„Celkově je v domácí americké automobilové výrobě možné dosáhnout ročních úspor ve výši 16 – 32 miliard dolarů. Takové úspory odpovídají 10 – 20 % výrobních nákladů,“ říká Stephan Keese.

Boj o digitální továrny začal

K odstartování digitálních továren musí společnosti proaktivně vytvářet svůj vlastní ekosystém digitální továrny. Stephan Keese dále říká: „Boj o digitální továrny již začal“ a doporučuje tři kroky jako okamžitá opatření pro společnosti, které chtějí využít benefitů digitalizace výroby. Identifikovat ve vlastní společnosti know-how pro provoz digitální továrny, zhodnotit tyto schopnosti a na míru si vytvořit roadmapu pro Průmysl 4.0.

Pilotní programy a dodatečné montáže v existujících továrnách v USA lze očekávat až do roku 2020. Širší adaptace standardních řešení a postupné nahrazení většiny strojů pravděpodobně proběhne až kolem roku 2025. Finální „plný“ přechod na digitální továrny je očekáván okolo roku 2030.

„V České republice téma digitalizace automobilového průmyslu postupně získává na důležitosti. Výraznou roli hraje časté propojení českých podniků s německými koncerny, které již digitalizaci s podporou německé vlády započaly,“ dodává Philip Staehlin. V České republice se tímto směrem nejaktivněji rozvíjí Škoda Auto a automobilka TPCA.

Bezpečná a včasná adaptace je klíčem k úspěchu

„Většina výrobců automobilů už probíhající změnu cítí a přináší na trh nové obchodní modely. V České republice vstoupily do provozu elektromobily a různé formy sdílení aut (carsharingu). Připravovaná linka D pražského metra plánuje automatizaci provozu díky soupravě bez řidiče a ČVUT vyvíjí model osobního auta, též bez řidiče,“ říká Staehelin. Při adaptaci na nové trendy je však nutné, aby si výrobci a poskytovatelé dopravních služeb předem vyjasnili, jakým způsobem změny zapadnou do jejich hlavního předmětu podnikání. „Ne každý výrobce aut zvládne přejít na poskytování komplexních dopravních řešení. Proto je potřeba přijít s alternativou, opustit staré myšlenkové vzorce. Výrobci se musí dlouze a pořádně zamyslet nad rolí, kterou chtějí v budoucím světě dopravy hrát,“ radí Hasenberg. „Čím déle budou výrobci automobilů vyčkávat, tím menší prostor na trhu budou mít: zisk bude nižší a konkurence větší.“

Automatizované řízení bude pro ekosystém příští generace hrát centrální roli. „National Highway Traffic Safety Administration v USA nedávno uznala počítač jako nový typ operátora vozidel. To znamená další mezník na cestě k samojezdícím autům,“ vysvětluje Bernhart. „Přímým důsledkem je, že v našich městech budou postupně zavedeny „robotaxíky“ jako levná a pohodlná alternativa k vlastnění auta.“

Odborníci v detailní analýze došli k tomu, že zatímco v roce 2015 si 40 procent ze všech zisků v automobilovém sektoru nárokovali stávající výrobci, okolo roku 2030 získají pouze trochu přes 20 procent. Hlavní zisk podle studie zaznamenají samojezdící auta. Dodavatelský průmysl zažije podobný náraz: výpočty společnosti Roland Berger ukazují, že podíl automobilových dodavatelů na zisku zřejmě sestoupí z hodnoty okolo 30 procent v roce 2015 na méně jak 15 procent v roce 2030.

USA a PRŮMYSL 4.0

Ideální prostředí: Spojené státy americké mají stabilní infrastrukturu, přístup ke kvalifikované pracovní síle, technické znalosti i znalosti IT.
Ideální načasování: Vzhledem k rostoucímu tlaku na náklady, míře využití továren nad 90 % a dostupnosti vysokých finančních prostředků jsou podniky připraveny ke změně.
Úspory: Zavedením digitálních továren mohou podniky v domácím americkém automobilovém průmyslu ušetřit až 32 miliard dolarů ročně na produktivitě své výroby (tedy až 20 % výrobních nákladů).
Rozšíření: Z hlediska nových možností v rámci produktivity je téma čtvrté průmyslové revoluce aktuální nejen ve Spojených státech amerických, ale i v Evropě (například v Německu i v České republice).

Jiří Reichl