Babiš se připravuje na ovládnutí všech státních podniků

Jediná „entita“ jež by měla spravovat všechny majetkové podíly státu by mohla vzniknout dle návrhu ministerstva financí. Do té doby navrhují finance posílit svoje pravomoci ve výkonu vlastnických práv státu.

Ministerstvo financí předkládá do meziresortního připomínkového řízení materiál s názvem „Strategie vlastnické politiky státu“, což je návrh, jak zajistit efektivní fungování státu coby vlastníka majetkových účastí státu v obchodních společnostech, státních a národních podnicích. V materiálu si Babiš také ukládá jeden z hlavních úkolů a to do konce roku 2017 zpracovat analýzu možností centralizace výkonu vlastnických práv k majetkovým účastem státu v jedné entitě.

Odvolává se přitom na doporučení OECD, která navrhuje zřízení takového subjektu. V textu to není explicitně napsáno, ale dá se z něj vytušit snaha o jeho ovládnutí ministrem financí. Babiš tak nenápadně usiluje i o kontrolu nad „státními podniky“, které dosud „finance“ neřídí. „Model centrální spravující instituce se už stává běžnou evropskou praxí – umožňuje konzistentní přístup, je efektivní z hlediska koncentrace profesionálů a zvyšování jejich odbornosti tak, aby na straně státu byla maximální kompetence pro řízení majetkových účastí. Díky takovému uspořádání také dochází k žádoucímu oddělení výkonu vlastnických práv k majetkovým účastem státu v obchodních společnostech od tvorby sektorových politik,“ uvádí se v materiálu odeslaném na připomínková místa.

Autoři však v něm upozorňují i na značná rizika takového postupu. „Centralizace správy majetkových účastí a s tím spojeného výkonu vlastnických práv navíc znamená i značnou koncentraci moci, která by mohla být v rozporu se současnými protikorupčními postoji.“

Dokud nebude tento návrh na vytvoření jedné „státní akciovky“ spravující všechny podíly schválen, měli by mít Babišovi lidé, jak vyplývá z textu níže, hlavní slovo také v rozdělení podniků na strategické, obslužné a zbytné, které budou určeny k prodeji či likvidaci. „Jednoznačně lze doporučit posílení koordinačního mechanismu a koordinační role Ministerstva financí v otázce výkonu vlastnických práv, s cílem zavádět jednotné standardy správy a řízení společností napříč jednotlivými resorty,“ píše se v jedné části Studie.

Stát má podíly v 63 akciovkách, vlastní 1 národní podnik a zřizuje
126 příspěvkovek

„Základní členění lze učinit na základě právní formy, kde stát jako vlastník majetkové účasti nebo zakladatel vystupuje celkem v 63 akciových společnostech (AS), 2 společnostech s ručením omezeným (SRO), 1 komanditní společnosti (KS), 38 státních podnicích (SP), 1 národním podniku (NP). Jako zřizovatel stát figuruje ve 126 příspěvkových organizacích (PŘÍ) a 40 organizačních složkách státu (OSS),“ shrnuje Strategie vypracovaná ministerstvem financí.

Autoři doporučují, aby stát v maximální míře usiloval o transformaci těch státních podniků, které fungují v čistě konkurenčním prostředí, do podoby obchodních společností. „Stát by měl analyzovat činnost i dalších subjektů poskytujících veřejné služby, resp. provozujících podnikatelskou činnost v jiné právní formě nebo ve specifickém právním postavení, také s výhledem na převod těchto subjektů do podoby standardních obchodních společností a zároveň prověřit nezbytnost všech organizací a podniků zajišťujících podpůrné činnosti jednotlivých resortů.“ Výsledkem by mělo být rozřazení společností, podniků a organizací do tří základních skupin – strategické, podpůrné a zbytné. U poslední skupiny by mělo dojít k následné privatizaci či likvidaci. Rozřazení bude učiněno Ministerstvem financí ve spolupráci s jednotlivými resorty na základě následujících kritérií:

• strategické – společnosti, podniky a organizace operující mimo standardní konkurenční prostředí – případ tržního selhání; společnosti podniky a organizace nutné pro zajištění bezpečnosti státu či potřebné pro naplňování cílů hospodářské politiky státu; například ČEZ, a.s., MERO ČR, a.s. nebo ČEPRO, a.s. Mezi strategické obchodní společnosti s majetkovou účastí státu můžeme počítat i společnosti zřizované zvláštním zákonem, jako jsou například České dráhy, a.s., Česká exportní banka, a.s. a Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
• podpůrné – nezbytné pro vlastní fungování státu a zajišťující nezbytné služby pro veřejnost – společnosti podniky či organizace poskytující servisní či účelové podpůrné služby organizačním složkám státu či zajišťující základní nezbytné služby pro veřejnost, které stát není schopen efektivně zajistit na soukromém trhu ani vlastními silami;
• zbytné – všechny ostatní společnosti, podniky a organizace.

Harmonogram činností navrhovaných MF

Nepotřebné firmy prodat za desítky miliard korun

„Privatizace je pro stát potenciálním zdrojem aktivizace finančních zdrojů v řádu desítek miliard Kč. Jedná se o jednorázové kapitálové příjmy a taková privatizace by neměla být motivována potřebou financování běžných výdajů státního rozpočtu. Masivní aktivizace finančních zdrojů by umožnila např. financovat fundamentální důchodovou reformu nebo jiný systémově důležitý reformní projekt,“ uvádí autoři Studie.

Podle ní v rámci decentralizované formy správy majetkových účastí státu dochází ke ztrátě dostatečného přehledu nad jednotlivými společnostmi a nemohou být v plné míře využívány potenciální synergie mezi jednotlivými subjekty. Roztříštěná forma správy navíc zvyšuje osobní náklady na straně státu.

Současnou decentralizaci výkonu majetkových práv je možné řešit následujícími způsoby, případně i jejich kombinací:

1. ponechání současného stavu, kdy majetkové účasti spravuje jménem státu více ministerstev, avšak za přijetí a následného dodržování jednotných, závazných pravidel pro všechna spravující ministerstva, s tím, že členové správních orgánů společností pravidla pro danou společnost dopracují a budou je aktivně uplatňovat;
2. využití principu dobrovolnosti, kdy některé ministerstvo samo uzná, že jeho úloha je primárně jiná, než je správa majetkových účastí, a tyto majetkové účasti převede na ministerstvo, které za tímto účelem disponuje kompetentními odborníky, příkladem je převod majetkových účastí z Ministerstva práce a sociálních věcí na Ministerstvo financí;
3. vyřešení problematiky společností s více akcionářskými ministerstvy soustředěním příslušnosti hospodařit s konkrétní majetkovou účastí u jednoho vybraného ministerstva;
4. převodem všech státem vlastněných majetkových účastí na jedno ministerstvo, případně jinou stávající instituci;
5. vytvořením nové, nezávislé specializované instituce, na kterou budou převedeny veškeré státem vlastněné majetkové účasti, jejichž náplní činnosti by byla správa majetkových účastí, což by mělo zároveň vést i ke snížení počtu služebních míst.

Pravidla pro nominaci do „státních firem“

Změnit by se měl také způsob výběru lidí do vedení firem s majetkovou účastí státu. Finance sice připravily věcný záměr zákona, který by pravidla pro nominaci osob upravoval, ale neuspěl s ním v meziresortním připomínkovém řízení.  V materiálu tedy nabádají, že „stát musí i bez zákonného zakotvení zajistit větší transparentnost nominačního procesu a aby členové orgánů společností s majetkovou účastí státu a podniků byli vybíráni na základě svých odborných znalostí, a nikoliv na základě možných zákulisních dohod, a za plné odpovědnosti konkrétního ministra.“

Nominacemi do orgánů s majetkovou účastí státních firem se sice zabývá poradní orgán vlády – Vládního výboru pro personální nominace, ale jeho stanovisko je pouze doporučující. „Dobrá praxe by ale měla jednoznačně vyústit v to, že konkrétní ministr nejmenuje do funkce osobu, která neobdržela od personálního výboru kladné posouzení. Stejně tak by pro konkrétního ministra měl vzniknout reputační problém, pokud opakovaně navrhne do orgánů společnosti kandidáty, jejichž nominaci personální výbor nedoporučí. I přes značný pozitivní posun nelze konstatovat, že problematika nominačního procesu je vyřešena,“ uzavírá materiál ministerstva financí.

Jiří Reichl