Dánská lekce o důsledcích negativních sazeb - efekt přesně opačný než se zamýšlelo, investice poklesnou

Když jsou základní úrokové sazby vysoké, lidé si půjčují méně a spoří více.
Když jsou základní úrokové sazby nízké, lidé si půjčují více a spoří méně.

V Dánsku po 4 letech záporných sazeb ale lidé spoří více než v období kladných sazeb a firemní investice jsou v útlumu, tamní tisk hovoří o "krizi nízkých výnosů". Inflace v ekonomice stagnuje.

Dánové mají v penzijních fondech cca 600 mld. EUR. Růst úspor je vysvětlován růstem nejistoty ohledně budoucího vývoje, který negativní sazby vysílají. Podle spotřebitelů úroky s minusem na začátku znamenají vyjádření budoucí nejistoty, na což reagují menší ochotou utrácet a větší snahou vytvářet potřebné rezervy.

Investice privátního sektoru nyní představují cca 16,1% celkového HDP oproti průměrným 18,1% v letech 1990-2012. Míra úspor se zvýšila z 21,3 na 26% celkového HDP.

Data naznačují, že firmy nevyužívají nízkých úrokových sazeb pro vlastní expanzi.

Dánská centrální banka argumentuje tím, že z jejího pohledu negativní sazby fungují dobře, protože podporují zásadním způsobem splnění hlavního mandátu centrální banky v podobě držení kurzu měny v požadovaném rozpětí 2,25%.

HDP na negativní sazby také nereaguje patřičným způsobem, když se zatím zdá, že HDP letos poroste jen o 1,1% oproti loňským 1,9%.

Dánské banky se zatím s negativními sazbami vypořádávají kupodivu celkem obstojně i přes to, že zatím se snaží nepřenášet zátěž negativních sazeb deposit na vlastní klienty.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko