Co čeká a chce ČNB?

Je pochopitelné, že se ČNB snaží úspěšnost a prospěšnost svých intervencí prodávat publiku. To je pravděpodobně koupí -viz právě skončená konference ČNB pro vesměs exportní firmy v Praze.

A to přesto, že pozitiva intervencí, které doposud stály 16,5 mld. EUR a které již nyní trvají o rok déle, než původně měly, příliš výrazná nebudou. Ukazuje to srovnání s okolními zeměmi v regionu, které umělé oslabení kurzu neprovedly - mají jen o něco nižší inflaci a v žádné deflační spirále, kterou zde ČNB na sklonku roku 2013 malovala, neprošly. A to dle mého je zdrojem nekonzistence, která ČNB dle mého trápí.

ČNB tvrdí, že koruna po exitu neposílí, protože v „mezidobí dochází k průsaku kurzu do nominálních veličin“ a že „rovnovážné posilování kurzu je nyní pomalejší než v předkrizovém období“ (T.Holub). Pak ale stěží rozumět tomu, proč i dva a čtvrt roku po intervenci, což je období, během kterého k „průsaku“ už nutně dojít muselo, nelze pustit kurz z vodítka. A k tempu konvergence je namístě uvést, že v roce 2015 byl růstový diferenciál mezi ČR a EMU s výjimkou let 2005 a 2006 nejširší od roku 2000 a že i letos bude pozitivní. Navíc koruna na úrovni 27 korun je podhodnocená i bez další reálné konvergence (fundamentální úroveň je pod 26 korunami za euro).

V poslední prognóze ČNB čeká pro rok 2017 v průměru záporné sazby EURIBOR (-0,2 %), český PRIBOR na 0,9 %, a zároveň stabilní, neposilující korunu. Přitom se ale, jak naznačuje diskuse o záporných sazbách na únorovém zasedání, v současnosti také obává, že rozšiřující se spread na krátkém konci mezi ČR a EMU (ke kterému přispívá masivní zkracování splatnosti nově emitovaných dluhopisů ze strany MF ČR) může vést ke spekulativnímu přílivu ze zahraničí a k „odkladu termínu vystoupení z kurzového závazku“. Proč ČNB nevnímá stejnou obavu pro rok 2017?

A zatřetí: neměla by ČNB vítat příliv spekulativních eur zvenku? Dle svých slov ji stav devizových rezerv ani případná ztráta, kterou po případném posílení na nich udělá, netrápí. Pak ale čím více eur od spekulantů ČNB „odsaje“ dlouho před exitem, tím menší bude tlak na korunu po exitu. T.Holub, de facto hlavní ekonom ČNB, říká, že „případné posílení kurzu po exitu bude tlumeno uzavíráním korunových pozic finančních investorů“. Největší nákupčí korun po exitu, vývozci, totiž nevygenerují ročně více než 120-150 mld. korun cizoměnového přebytku, za který budou od spekulantů chtít koruny. Pokud spekulantům ČNB prodá před exitem třeba 500 mld. korun, bude jim trvat 3 roky, než se jich zbaví, což omezí po-intervenční posilování. Neměla by tedy ČNB rozšiřující se prémii na krátkém konci vítat a ministru financí, který fiskální rozvolněnost maskuje emisní ofenzivou na krátkém konci, kde jsou výnosy negativní, poděkovat?