Proč se Německu vyplatí Řecko dotovat?

Autor: Ondřej Makeš

Evropská unie v současném stavu je zásadní politickou chybou. I student ekonomických věd ve 2. semestru studia je schopen věcně obhájit, že nynější evropská integrace odporuje i těm neodvážnějším ekonomickým teoriím.

Angela Merkelová ve svém novoročním projevu děkovala všem, kteří jsou zapojeni do pomoci nově příchozím uprchlíkům. Prohlásila také, že Německo je silná země a má tak povinnost se podle toho chovat. Německo možná silné je, ale co zbytek EU. Známý český politolog, analytik a poradce působící v Německu Petr Robejšek jednou prohlásil, že evropská integrace má smysl pouze jako zóna volného obchodu. Tuto myšlenku zastával při vstupu ČR do EU v roce 2004 a do dnešní doby svůj názor nezměnil. Jak je možné, že tvoříme hospodářskou a měnovou unii tak rozdílných zemí jakou jsou Řecko a Německo? Ten rozdíl však není pouze v ekonomické úrovni, ale zejména ve struktuře ekonomik. Možná se ptáte, proč tedy nedojde k nějakému rozdělení nebo vyloučení například řecké ekonomiky či Německa? Prvním důvodem je, že by se tím výrazně narušila důvěra v EU samotnou a dalším, že ani jedna zmíněná strana na tom nemá nejmenší zájem. Nedávno jsem četl jistý výrok, že smyslem EU je zajistit Řecku německé úroky a Německu řecký měnový kurz. Domnívám se, že tato myšlenka celkem jasně vystihuje benefity obou stran. Pokud by Řecko nebylo součástí obrovského celku, který v podstatě ručí za jeho závazky, již dávno by se svým dluhem zkrachovalo. Úroky by totiž dosáhly úrovně hodné jeho rizikovosti, čili dvouciferných hodnot, což by dluh učinilo nesplatitelným. Pro Řecko je tedy daleko příjemnější se pokusit zalepit díry, seškrtat výdaje a nějakým způsobem nastartovat ekonomiku, než okamžitě zkrachovat. Dle mého názoru se tomu stejně nepodaří zabránit, ale problém je alespoň odsunut, že ano.

A nyní se na situaci podívejme z německého pohledu. Pokud by Německo nebylo součástí EU, jeho měna by byla výrazně silnější, než je euro. To by podstatně zdražilo jeho výrobky v zahraničí. To je zásadní důvod, proč Německo se svými 5 % nezaměstnanými vykazuje rekordní přebytky běžného účtu. Ten činil za rok 2014 do nebe volajících 285 miliard dolarů. Jedná se o největší přebytek na světě ve výši 7,5% HDP. Pro srovnání, na druhém místě byla Čína se 150 miliardami a na třetím Saúdská Arábie se 100 miliardami. Evropská unie je si této nerovnováhy vědoma, a proto stanovila limit přebytku běžného účtu na úrovni 6 % HDP a Německo opakovaně kárá. Pokud je totiž někde přebytek, bývá totiž často někde jinde nedostatek neboli deficit. Tento deficit je právě na jižní periferii EU. Německo tedy pošle peníze Řecku v podobě záchranného balíku a za tyto peníze Řekové nakoupí německé výrobky. Jak jednoduché. Zbytek peněz Řekové uloží do banky. Kdo ty banky asi vlastní? Jsme zase doma v „motoru“ Evropy a jedeme dál.

Ekonomika dnešního světa je propojena nejvíce v historii, a proto je na všechny problémy třeba nahlížet z nadhledu. Můžeme být jedině rádi, že se o Česku říká, že je dílnou Německa. Být jeho dílnou znamená se alespoň částečně podílet na německém ekonomickém „zázraku“.