Pošle zvýšení sazeb americkou ekonomiku zpátky do recese?

V polovině září šéfka Fedu Janet Yellenová oznámila, že základní úroková sazba ve Spojených státech zůstává na rekordně nízké úrovni 0–0,25 %. Proč centrální banka se sazbami odmítá hýbat, když americká ekonomika podle všeho slušně roste? Vyznavači konspiračních teorií mají jasno.

Na rekordně nízkou úroveň Fed sazby srazil již na konci roku 2008 v reakci na světovou finanční krizi vyvolanou americkou hypoteční krizí a pádem investiční banky Lehman Brothers. Pokud navíc nominální úrokové sazby Fedu očistíme o inflaci, zjistíme, že reálné sazby jsou prakticky celou dobu od roku 2009 záporné.

Klíčovou úlohou úrokových sazeb je regulace ekonomické expanze. Pokud centrální banka chce, aby expanze zrychlila, sníží sazby, a tím dá komerčním finančním institucím signál, aby volné peníze místo jejich ukládání na účty u Fedu s nízkým úročením raději použily na úvěrování rozvoje firem. V opačném případě sazby zvýší, čímž ekonomickou expanzi rozloží do delšího období.

Také americká centrální banka v roce 2008 doufala, že snížením krátkodobých úrokových sazeb na rekordně nízké hodnoty přinutí komerční banky k půjčování větších objemů peněz podnikům. Tento svůj záměr Fed podporoval programem kvantitativního uvolňování, tedy pumpováním velkého objemu peněz do ekonomiky skupováním dluhopisů. Banky ale na tuto hru odmítly přistoupit a peníze dodnes drží ve formě přebytečných rezerv na účtech u Fedu.

Fed se nyní chystá na první zvýšení úrokových sazeb po více než devíti letech. Ekonomika USA totiž podle makroekonomických ukazatelů pokračuje v ožívání a většina guvernérů Fedu tvrdí, že již od roku 2008 nabrala dost sil, aby zvýšení sazeb ustála.

Na druhou stranu si ale centrální banka musí být dobře vědoma toho, že peníze, které do ekonomiky napumpovala, z velké části vůbec neposloužily svému účelu.Reálně tak hrozí, že pokud nyní Fed začne sazby zvyšovat, pošle americkou ekonomiku do poslední fáze hospodářského cyklu, na jehož konci se ocitne opět níže, v nejhorším případě zpět v roce 2008.

Zdá se, že historicky bezprecedentně uvolněná měnová politika vydrží déle, než se ještě před pár měsíci čekalo. Data z eurozóny jsou totiž vše, jen ne proinflační, a také aktuální americká data snižují pravděpodobnost brzkého zvýšení sazeb.