Toryovci: pět věcí, jež jsme se o nich

Ve středu skončila čtyřdenní výroční konference britské Konzervativní strany. O finální projev se postaral premiér a předseda strany David Cameron. Co se v průběhu této čtyřdenní konference odehrálo a co nám o sobě Toryovci řekli?

Ve znamení protestů

Konferenci provázely poměrně silné protesty proti úsporným opatřením vlády, nicméně samotný průběh konference tím nebyl nijak narušen. Naopak se tyto protesty staly předmětem vtipů ze strany řadových poslanců. Na recepci pořádané pro výbor 1922, vystoupil také jeho předseda Graham Brady, který na začátku svého projevu sarkasticky zavtipkoval na adresu protestujících. „Není báječné mít řádný příjem? Je to poněkud uklidňující’“. A uklidňující to opravdu je, protože jak se říká, protesty jsou něco, co přijde s mocí. A v tomto případě se toto rčení jen potvrzuje. Před dvěma týdny se konala konference liberálních demokratů, bývalého koaličního partnera Konzervativní strany, a veřejných protestů se účastnili jednotlivci, včetně jejich psů.

Udrží Cameron mandát?

Květen se stal pro konzervativce klíčovým měsícem. Předseda strany David Cameron se stal premiérem a zvedl nejen podíl hlasů, které byly konzervativcům odevzdány, ale také počet křesel v parlamentu, kde po 18 letech tak mají konzervativci pohodlnou většinu.

Na konferenci vystupovali také Theresa Mayová a Boris Johnson, tedy pravděpodobní kandidáti na post premiéra ve volbách v roce 2020. Jejich projevy byly plné ambiciózních plánů, a ačkoliv by měl být současný premiér v těchto situacích opatrnější, hodnotil jejich projevy jako odvážné v dobrém slova smyslu. Cameron také na konferenci vyjádřil závazek být premiérem po celé funkční období, avšak před volbami v roce 2020 se chystá na politický důchod. Tony Blair sliboval něco podobného, ale nakonec odešel až s dvouletým zpožděním. Doufejme tedy, že David Cameron nepůjde v jeho stopách.

Plán konzervativců na vítězství ve volbách 2020

Labouristická strana pod vedením nov zvoleného lídra Jeremyho Corbyna zvolila zajímavou strategii do voleb v roce 2020. Vytvořila lidové hnutí, které se zaměřuje na lidi, kteří se obvykle voleb neúčastní nebo své hlasy letos darovali levicovým stranám. Konzervativci pod vedením Davida Camerona a ministra financí George Osborna se naopak snaží získat podporu lidí, kteří v letošních volbách hlasovali pro labouristy.

Oba pánové se ve svých projevech obrátili k příznivcům labouristů, kteří nesouhlasí s politickými postoji jejich lídra Jeremyho Corbyna. Hlavní témata závěrečného projevu britského premiéra byla zaměřena na domácí problémy.

Ani zmínka o referendu

Důležitou, ale poněkud trpkou záležitostí je pro britskou vládu vypsání referenda o vystoupení z Evropské unie. Všeobecně se očekávalo, že se na konferenci toto téma bude projednávat a dozvíme se tak nové informace. Nicméně se zdá, že se vládní činitelé tomuto tématu z nějakého důvodu vyhýbají. Příkladem mohou být jednotlivé projevy ministrů zahraničí a financí. Ministr zahraničí Philip Hammond ve svém nedělním projevu věnoval otázce referenda pouhých 160 slov. Ministr financí George Osborne, řekl k refendu 150 slov. Nejdelší projev k této otázce měl premiér David Cameron, který posluchačům řekl 321 slov, ovšem ani jednou nepoužil slovo referendum, pouze slíbil, že Británie nikdy nesmí být součástí „Stále těsnější unie“.

Kdo povede konzervativce

Na konferenci se také řešila otázka příštího vedení konzervativců, přičemž největšími favority jsou George Osborne a Boris Johnson. Jejich projevy byly však poměrně rozdílné. Zatímco Osborne mluvil seriózně a s jasným plánem vyhrát příští volby, Johnsonův projev byl poměrně chaotický a hůře strukturovaný. Uvidíme, kdo tento souboj nakonec vyhraje.

Britská ekonomika šlape jako hodinky

Parlamentní volby ve Velké Británii v roce 2020 budou jistě zajímavé. Konzervativci mají poměrně dobře nakročeno k tomu, aby svou současnou pozici udrželi, případně ještě vylepšili. Hraje jim do karet několik skutečností. Tou první je zvolení Jeremyho Corbyna lídrem labouristů. Zřejmě jen málokdo v Británii si přeje mít za premiéra neomarxistu.

Dále, ačkoli před pár dny Bank of Engalnd rozhodla o ponechání sazeb na technické nule, protože se obává o budoucí ekonomický vývoj, všechny relevantní instituce předpovídají Velké Británii jen „samá pozitiva a sociální jistoty“. Pro tento rok se očekává ekonomický růst někde kolem 2,5% úrovně. Pro následujících pět let se předpovídá, že britská ekonomika každý rok posílí přinejmenším o 2 %.

Nezaměstnanost se velmi rychle blíží úrovním, které jsme ve Velké Británii mohli pozorovat naposled před vypuknutím finanční krize. Inflace je na nule. Výnosnost dluhopisů britské vlády se drží pod dvěma procenty. Reálné mzdy po několik let po sobě rostou v rozmezí 1,5 – 2 % za rok a pro letošní a příští rok se očekává růst dokonce vyšší. Spotřebitelská důvěra i maloobchodní tržby rostou.

Zdá se, že pokud nenastane něco mimořádného, bude David Cameron v roce 2020 odcházet na vrcholu. Otázkou zůstává, kdo přijde po něm a zda konzervativci nezažijí podobnou krizi, jako po odchodu Margaret Thatcherové, kterou vystřídal John Major.

Marek Teplý, Petr Musil