Jak se vyhnout typickým finančním chybám, které děláme od 20 do 40 let

Češi často nemají vůbec žádný finanční plán a s financemi nakládají jen nahodile. Ačkoliv je finanční nezávislost snem mnoha z nich, ne vždy se dokáží vyvarovat školáckých chyb v přístupu k penězům. Některé z těchto chyb se u jednotlivých generacích opakují, proto se na ty nejčastější pojďme podívat.

Finanční plánování v Česku obecně dostává na frak. Nahodilé nakládání s penězi může přinést potíže například v případě nenadálých výdajů nebo neprozřetelných investic. Člověk se stále učí a je lepší si včas stanovit finanční plán. Než bude příliš pozdě chybu napravit.

Odborníci a finanční poradci se shodují, že pro každý věk jsou určité finanční chyby typické.

Od 20 do 30 se neplánuje

Většina mladých lidí se teprve rozhlíží. Neplánují začít spořit a nechtějí investovat hlavně kvůli tomu, že si chtějí nejdříve užít života. Často také odkládají začátek profesní kariéry a mají jen takové zaměstnání, které plně nepokrývá jejich potřeby. Mnozí budou muset později spořit mnohem vyšší částky, aby deficit úspor dohnali.

Kdyby namísto toho dávali alespoň menší peníze pravidelně stranou a pak je nechali pracovat, byli by překvapeni výsledkem. Čím dříve se začne, tím lépe.

Od 30 do 40 se utrácí

Skoro všechny největší finanční rozhodnutí je potřeba učinit před čtyřicítkou. Člověk konečně začíná vydělávat větší peníze, ale často je utratí, protože je pořád za co.

Budoucnost je ještě daleko. Důchod? Proč na něj myslet. Největší hrozbou pro mladší generace je tak nedostatek úspor na penzi. Vlastní úspory se pro odchod do důchodu staly nezbytností, z průzkumů ale vyplývá, že třetina pracujících Čechů si na stáří vůbec nespoří a spoléhá jen na státem vyplácený starobní důchod.

Je třeba se více starat o možnosti příspěvků na penzi od zaměstnavatelů. Nejhorší chybou je nechat ležet peníze na stole. Je rozumné si zjistit vše o tom, jestli zaměstnavatel nabízí nějaké pobídky pro penzijní spoření.

Zhruba desetina lidí pak státní příspěvek na penzijní připojištění vůbec nedostane, protože spoří měsíčně méně než 300 korun.

Jednou z běžných chyb je příliš vysoká částka, kterou lidé utrácejí za vlastní bydlení. Zdravé finanční plánování říká, že za náklady spojené s bydlením se má vydat nejvýše 40 až 50 procent měsíčního příjmu domácnosti.

V případě hypotéky není třeba ji splatit co nejdříve. Při vysokých splátkách může být domácí rozpočet hodně napjatý. Hypotéku je užitečné mít nastavenou tak, aby splátky byly co nejnižší. To dá člověku prostor vytvářet si i finanční rezervu, která pokryje splátky alespoň na pár měsíců.

Čtyřicítka na krku

Ve čtyřiceti už je standardem mít vybudovanou kariéru a dobré rodinné zázemí, mít naspořenou určitou částku a s financemi nakládat rozvážněji. Jedna rada na konec: naučte své děti zavčas správným finančním návykům, je to jedna z nejlepších investic, kterou pro ně můžete udělat.