Strach o (vlastní) bezpečnost může donutit Německo k záchraně Řecka

Přestože se Německo dosud stavělo k Řecku až s exekutorskou přísností, právě Berlín se může nakonec stát řeckým zachráncem. 

Strach kancléřky Angely Merkelové z Ruska a geopolitické situace, která by nastala po případném ‚grexitu‘, tedy odchodu Řecka z eurozóny, sílí a vypadá to, že si nejmocnější žena planety připravuje argumentaci k záchraně Atén. Deník Die Welt upozorňuje, že na straně Merkelové stojí celá německá diplomacie, která se děsí řeckého „pádu do zmatku a chaosu a dokonce obratu k Rusku, jen kvůli pár miliardám eur“.

Podle Deutschen Wirtschafts Nachrichten začíná Merkelová sázet na kartu řeckého členství v NATO, což jasně naznačuje, že odchod Řecka z eurozóny už vnímá jako bezpečnostní, nikoli ekonomickou otázku.

Německá polická scéna není v pohledu na řeckou situaci zdaleka jednotná, německý ministr financí Wolfgang  Schäuble s kancléřskou nesdílí její obavy z důsledků ‚grexitu‘. Jak ale upozorňují Charles Grant a Christian Odendahl z think-tanku The Centre for European Reform, Schäuble na rozdíl od Merkelové nenese na svých bedrech zodpovědnost za evropskou bezpečnost v takové míře, jako jeho šéfová:

„Merkelová pochopitelně myslí na geopolitický kontext víc než Schäuble. Kancléřka čelí diskrétnímu tlaku ze strany Obamovy kanceláře, která se obává rizik spojených s řecko-ruským sblížením.“

Němečtí konzervativci tak sice nemusí slyšet na žádost o solidaritu s Řeckem, zato strach o evropskou bezpečnost by mohl sehrát rozhodující roli.

Nejde přitom jen o ruskou náruč, s osudem Řecka se může rozhodnout i o osudu Evropské unie jako takové:

„Řecku, které opustí euro, se musí zabránit, aby se z něj nestala zkrachovalá země, která skončí v osidlech chaosu a poslouží jako předmostí pro narůstající ruský vliv. Na druhou stranu snaha usnadnit odchod (Řecka) schválením návratu k národní měně povede k oslabení právního a institucionálního pořádku, jehož základem jsou dohled, koordinace a záchranné mechanizmy v eurozóně. Povzbudí to rovněž euroskeptiky v jednotlivých členských zemích. Evropská unie a především Německo se bude muset rozhodnout mezi záchranou Řecka před sebou samým nebo záchranou eurozóny před Řeckem.“

Ve hře je navíc otázka tisíců migrantů. Atény nedávno připomněly, že pokud budou muset, vystaví Evropu vlně běženců, což v konečném důsledku může přijít Evropany na mnohem víc než záchrana Řecka.

Nakolik výhružka Řeků nezní nedžentlmensky, faktem ale zůstává, že po definitivním krachu jejich země se od nich nedá očekávat, že budou dál ochotni hrát roli migrační hráze. Nehledě na to, že na to jednoduše nebudou mít peníze.

Němce sice částka za záchranu Řecka zvedá ze židlí, v porovnání se všemi důsledky ‚grexitu‘ může jít v podstatě jen o „drobné“. Koneckonců jak spočítal Eric Dor z prominentní francouzské IÉSEG School of Management, definitivní cena za řeckou záchranu dosáhne pro Německo sedmi procent částky, kterou za rok vybere na daních, nebo jinak řečeno méně než dvou procent německého HDP.

V porovnání se záplavou uprchlíků, se kterými se do Evropy dostávají i islamisté, a ruským medvědem za evropskými dveřmi to není zas tak hodně.

Alina Holušová, Tiscali.cz