Česká národní banka ponechá nastavení měnové politiky beze změny

Tento týden bylo obchodování s českou korunou poklidné. Žádná domácí data zveřejněna nebyla a tak pozornost trhu směřovala především na vývoj v zahraničí. Kurz koruny se po celý týden pohyboval převážně v úzkém pásmu 27,40 - 27,50 CZK/EUR. Z domácích událostí přitáhlo pozornost pouze vystoupení guvernéra České národní banky Miroslava Singera, který trh ujistil, že odchylky od poslední prognózy ČNB jsou malé. Kurz koruny se poté krátce podíval pod hladinu 27,40 CZK/EUR, kde se však dlouho neudržel a ve zbytku týdne osciloval kolem úrovně 27,40 CZK/EUR.

Na rozdíl od české koruny byly kurzy ostatních regionálních měn v minulém týdnu volatilnější. Polský zlotý prolomil psychologickou hranici 4,0 PLN/EUR, nicméně v závěru týdne se už opět obchodoval těsně nad ní. Stejně tak maďarský forint, který se krátce podíval pod úroveň 300 HUF/EUR. Ani ten si však své zisky dlouho neudržel a vrátil se zpět k úrovním okolo 302,5 HUF/EUR.

Příští týden bude z hlediska zveřejňovaných dat mnohem pestřejší. Na domácí půdě nás čeká především zasedání centrální banky a zveřejnění její nové inflační prognózy, přičemž i kalendář makroekonomických událostí bude nabitý. Zveřejněny budou březnové maloobchodní tržby, výsledky zahraničního obchodu, průmyslová produkce i stavební výroba.

Česká národní banka na svém čtvrtečním zasedání ponechá současné nastavení měnové politiky s největší pravděpodobností beze změny. I přes množství komentářů z centrální banky ohledně zvyšující se pravděpodobnosti zvednutí hladiny kurzového závazku neshledáváme pro tento krok žádné fundamentální důvody. Tyto výroky spíše interpretujeme jako verbální intervence, které mají zajistit, aby se kurz koruny pohyboval dále od úrovně kurzového závazku. Výhled ČNB pro inflaci by se neměl příliš měnit. Poslední prognóza centrální banky počítala s březnovou inflací ve výši 0,1 %, zatímco inflace nakonec skončila o jednu desetinu výše ( 0,2 % y/y). Oproti prognóze ČNB naopak pravděpodobně zaostal růst mezd, nicméně pokud míra nezaměstnanosti bude pokračovat v dalším sestupu směrem k přirozené míře, bude se tlak na růst mezd postupně zvyšovat. Proto nevidíme důvod pro posunutí ukončení intervenčního režimu, který je v současnosti plánovaný nejdříve na Q3 16.

České březnové maloobchodní tržby by měly navzdory již druhému meziměsíčnímu poklesu (po očištění o prodeje automobilů) vykázat silný meziroční nárůst ve výši 6,7 %. Po zahrnutí prodejů aut by maloobchodní tržby měly vzrůst o 8,0 % y/y. Spotřeba domácností by tak měla velmi slušně přispět do růstu HDP za Q1 15, který bude zveřejněn příští týden (očekáváme, že by domácí ekonomika měla přidat 1,2 % q/q). Ve čtvrtek bude zveřejněna březnová průmyslová produkce, která by si měla polepšit z únorových 4,5 % y/y na 5,3 % y/y.

Podobný set dat nás čeká i v Maďarsku, kde budou také zveřejněny březnové maloobchodní tržby, průmyslová produkce a zahraniční obchod. Data by měla potvrdit slušný vývoj domácí ekonomiky. V Polsku bude nejdůležitější událostí zasedání centrální banky. Ta s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby beze změny na současné úrovni 1,5 %. Pro další nastavení měnové politiky bude důležitý především vývoj kurzu PLN/EUR, který by v případě výraznějšího posílení (k 3,8 PLN/EUR) mohl indikovat riziko dalšího snížení úrokových sazeb. Nejpravděpodobnějším scénářem pro následující měsíce je však stabilita úrokových sazeb.

 

Autor: Jana Steckerová