Rozhodčí řízení legalizuje lichvu aneb není možné kvůli dluhu 2000 Kč vymáhat 250 000

Rozhodčí doložky se staly oblíbené nejen mezi běžnými poskytovateli úvěrů, ale i mezi „lichváři“. Smlouva s rozhodčí doložkou totiž v případě sporu neputuje k nezávislému soudu, ale k soukromému rozhodci. Soukromý rozhodce pak místo toho, aby nárok lichváře zamítl jako protiprávní, vydá rozhodčí nález. Ten má stejnou váhu jako rozsudek soudu a může podle něj být nařízena exekuce. Tím se fakticky lichva legalizuje a získá úřední razítko.

Paní Pavlína z Ostravy byla v obtížné životní situaci a půjčila si 2.000 Kč s tím, že bude muset věřiteli navrátit 2.700 Kč. Smlouva jí však ukládala celou řadu povinností, včetně zřízení inkasa ve prospěch věřitele. To paní Pavlína nesplnila a věřitel jí udělil pokutu 20.000 Kč. Zároveň si věřitel začal účtovat úrok z prodlení 250 Kč denně a každých 15 dní další pokutu 10.000 Kč.

Paní Pavlína smlouvu o půjčce na 2.000 Kč uzavřela v červnu 2012. Již v září 2014 po ní exekutor vymáhal přes 250.000 Kč.

Petr Němec, právník projektu Exekutormásmůlu.cz, k tomu uvádí: „Lichvářské smlouvy dnes nestaví na vysokých úrocích a poplatcích, ale na pasti různě provázaných smluvních pokut. Přitom mnohdy je porušení smlouvy vyvoláno i samotným věřitelem, který dlužníkovi třeba ústně tvrdí, že na nějaké povinnosti dle smlouvy netrvá, že splátka může přijít později a podobně. Nakonec však právě toto nedodržení smlouvy spustí nezadržitelný kolotoč pokut. Cílem věřitelům není získat řádně platícího klienta, ale klienta, co poruší smlouvu.“ 

V případě paní Pavlíny rozhodovala rozhodkyně Mgr. Marie Pluhařová ze společnosti Czech Arbitration Centre s.r.o., která dne 2. 6. 2014 rozhodla, že paní Pavlína musí věřiteli zaplatit téměř 190.000 Kč spolu s úroky z prodlení. Tím legalizovala protiprávní pokuty a věřitel mohl rozhodčí nález uplatnit jako pravomocný a vykonatelný exekuční titul u exekutora a exekučního soudu.

„Rozhodkyně porušila vše, co mohla,“ dodává Petr Němec. „Rozhodčí doložka byla uzavřena po novele zákona o rozhodčím řízení a nesplňovala zákonné náležitosti. Navíc její znění zcela jasně odporuje konstantní judikatuře. Rozhodkyně neměla nikdy oprávnění rozhodovat a je nemožné, aby toto jako profesionál nevěděla. Že rozhodkyni přišlo normální, že si někdo půjčí 2.000 Kč, ale na pokutách má pak za necelé dva roky zaplatit téměř 190.000 Kč je neuvěřitelné. Je to výsměch zákonům.“

Paní Pavlína naštěstí využila služeb projektu Exekutormásmůlu.cz a její exekuce byla zastavena. Nyní musí věřitel zaplatit advokáta paní Pavlíny. Pokud tak neučiní, může on sám skončit v exekuci. Paní Pavlína přitom ví o dalších lidech, kteří díky stejné půjčce skončili rovněž v exekuci. Pokud se nezačnou bránit, mohou s protiprávní exekucí zápasit dlouhé roky.

Závěrem k tomu Petr Němec dodává: „Ministerstvo spravedlnosti by se mělo problematikou rozhodců a rozhodčích nálezů vážně zabývat. Exekutoři jsou jen posledním článkem a pouze plní, co jim ukládá zákon. Problém je především v rozhodcích, kteří mohou beztrestně porušovat zákon. Slabinou systému je také to, že exekuční soudy mají nedostatek pravomocí a personálu.“

www.exekutormasmulu.cz