Nezáživné obchodování na koruně pokračovalo i ve středu

Obchodování na koruně pokračovalo v trendu několika posledních dnů, kdy volatilita zůstává velmi nízká. Během dnešního dne se kurz CZK/EUR na mezibankovním trhu nevychýlil z pásma 27,75-80. Mírné zisky ve výši 0,2 % zaznamenal odpoledne polský zlotý v reakci na ponechání sazeb beze změny tamní centrální bankou. Nakonec maďarský forint se vůči euru stejně jako koruna příliš nezměnil.

Dnes rozhodovala o nastavení měnové politiky polská centrální banka, která dle očekávání ponechala svoji klíčovou sazbu beze změny na úrovni 2,0 % (pouze dva ekonomové z 36 očekávali pokles sazeb o 25 bb). Snížení sazeb v Polsku však hrozí čím dál více, když pokles cen v prosinci dosáhl již 1,0 % meziročně. Tomu může pomoci i posílení polského zlotého, který již umazal vůči euru své ztráty z přelomu roku. Oproti švýcarskému franku dosahují ztráty polské měny již jen okolo 10 % (oproti stavu před opuštěním kurzového závazku švýcarskou centrální bankou), což zmírňuje negativní dopady pro domácnosti, které mají hypotéky právě ve švýcarské měně.

Dnes byly zveřejněny i české maloobchodní tržby za prosinec, které příjemně překvapily slušným meziročním růstem o 5,9 % (po očištění o vyšší počet pracovních dní byly vyšší o 4,2 %). Z meziměsíčního pohledu se nedařilo prodejům v automobilovém sektoru (-3,0 %), ostatní tržby však přidaly 1,1 %. Růst maloobchodu očekáváme i v letošním roce (v průměru o 4,9 %). Důvěra spotřebitelů je podpořena několika faktory. Inflace se znovu začala přibližovat k nule a podle našich odhadů se na začátku letošního roku pod ní již dostala (očekáváme -0,3 % y/y). Navíc přibývá lidí, kteří mají práci, když za třetí čtvrtletí minulého roku se zaměstnanost zvýšila o 0,5 y/y   (míra nezaměstnanosti vloni výrazně klesla a zlepšení by mělo pokračovat i na začátku letošního roku). Dalším důležitým faktorem je i fiskální expanze s pozitivním dopadem na reálné disponibilní příjmy domácností.   

Zítra proběhne zasedání české centrální banky, od kterého si ještě v první polovině ledna někteří účastníci finančního trhu slibovali další oslabení koruny ve formě posunutí kurzového závazku směrem ke slabším korunovým hodnotám. Důvodem byl propad cen ropy, který vyústí v deflaci v české ekonomice. Dle našich odhadů se inflace v lednu posunula do záporných hodnot, kde by měla zůstat až do třetího čtvrtletí letošního roku. To ovšem k dalšímu uvolnění měnové politiky nestačí. Členové bankovní rady v několika posledních týdnech dali jasně najevo, že pokles cen ropy vnímají jako čistě pozitivní nákladový šok pro českou ekonomiku, který nevyžaduje okamžitou reakci měnové politiky. Měnová politika je vpředhledící a reaguje na očekávaný budoucí inflační vývoj v horizontu roku až roku a půl. Navíc centrální bankéři zdůrazňují odlišnost současného vývoje od listopadu 2013, kdy ČNB zavedla intervenční režim a oslabila korunu nad 27,0 CZK/EUR. V současné době domácí poptávka sílí, slušné růsty zaznamenává spotřeba domácností i fixní investice, a deflační past nehrozí. My s postojem bankovní rady souhlasíme. Největší riziko vidíme v horším vývoji v eurozóně, což by se samozřejmě promítlo ve výraznějším dovozu deflace, než se kterým v současnosti počítáme. Pokud by se navíc začala domácí poptávka zhoršovat, pravděpodobnost zvýšení cílovaní minimální úrovně kurzu CZK/EUR by vzrostla. To ale nebude příběhem zítřejšího rozhodování centrálních bankéřů. Více naleznete v naší čtvrtletní zprávě (v části věnovaná centrální bance).                                

Česká swapová výnosová křivka se ve středu posunula nahoru o 1 bb na krátkém konci a dokonce o 3 bb na delším konci, když následovala vývoj na eurovém protějšku (a částečně též kompenzuje tento pohyb nesoulad s výší PRIRORových sazeb).  

Autor: Jiří Škop