Čeká ropu stejný osud jako uhlí či žel. rudu? Nízké ceny několik let, padající ceny, hlavní producenti vytlačují ostatní

Dřívější vývoj trhů s uhlím či železnou rudou jsou důležitým vodítkem pro další odhadovaný vývoj cen ropy.

V obou případech došlo k výraznému poklesu cen poté, co přebytek produkce nad poptávkou začal negativně působit na vývoj tržních cen. Hlavní producenti se nesnažili tento pokles zastavit snížením své produkce ale naopak ji dále zvyšovali ve snaze udržet původní úroveň tržeb i přes klesající ziskovost. Propad cen velcí producenti akceptovali také proto, že vytváří tlak na konkurenci. Producenti s vysokými náklady odpadávají a zůstávají jen ti nejsilnější.

Uhelný trh se v roce 2011 propadl o 50%. I přes tento pokles celosvětová produkce mezi roky 2011 a 13 rostla o 3%. Austrálie z pozice světového producenta No.1 hodlá svou produkci i přes nepříznivé podmínky zvyšovat i v tomto roce.

Železná ruda kvůli celkové nadprodukci poklesl v loňském roce o 47% a na nízkých úrovních se udrží, podle odhadů, minimálně do roku 2016.  UBS odhaduje, že celková současná nadprodukce se zvýší do konce roku 2018 šestinásobně.

Podobnost ropného trhu s uhlím a železnou rudou je vysoká. Z toho se dá odhadovat také vysoká podobnost dalšího vývoje. Určitou odlišností může být výrazně větší vliv ropy na fungování jednotlivých států, protože závislost na ropných příjmech je mnohem rozsáhlejší než u dvou dalších komodit. To může zrychlit vývoj událostí. Stejně tak jako vyšší obrátkovost investic v břidlicové těžbě. U konvenčních ropných vrtů je zastavení těžby a její případné pozdější obnovení v daním vrtu většinou velmi nákladnou záležitostí. Na rozdíl od břidlicové těžby, kde se po relativně rychlém vyčerpání vrtu hledají vrty nové. Omezení těžby tedy spočívá pouze v tom, že se zastaví tok peněz do zakládání nových vrtů.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko