Ruská měnová krize 2014 vs. krize v roce 1998

Jeden z reflexivních důsledků asijské finanční krize, která začala v roce 1998, se projevil v dlouhotrvajícím poklesu cen ropy a základních kovů. Tento dlouhodobý pokles cen se projevil na výši Ruských zahraničních finančních rezerv. Cena ropy se ze svého vrcholu v lednu 1997 na úrovni 26,50 dolarů za barel propadla na 11,60 dolarů za barel v červenci 1998. Tento prudký pokles cen ropy a kovů uvedl křehkou ruskou ekonomiku do propadu a vyvolal v zemi ekonomický chaos. Neschopnost Moskvy zavést smysluplné ekonomické reformy vedla ke krizi důvěry investorů a jako řetězová reakce následoval run na Ruskou centrální banku. Investoři prchali z Ruského trhu a vyprodávali ruské dluhopisy a akcie. Tento začarovaný kruh vedl k dalším prodejům a tedy k dalšímu prodejnímu tlaku na rubl.

   Po rozpadu Sovětského Svazu se Kreml rozhodl držet kurz na výši 6,5 rublu k dolaru. To donutilo Moskvu utratit 27 miliard svých zahraničních devizových rezerv v první polovině roku 1998, aby udržela tento nastavený měnový kurz. Do září 1998 se ruské zásoby zahraničních devizových rezerv snížily na 8,8 miliard USD. Producentům ropy se také nevedlo dobře. Asijská krize způsobila propad v poptávce po ropě. Producentské země sdružené v kartelu OPEC nevěřícně zírali, když se v srpnu 1998 ceny ropy propadly pod 13 USD za barel. Saudská Arábie, Venezuela a Mexiko se pokusily ceny zvednout omezením produkce, ale ropný trh na to nereagoval. Místo toho se ceny ropy podívaly na své minimum, což pro Rusko znamenalo, že nebude schopno udržet svůj státní rozpočet v rovnováze.

     Výsledkem tohoto vývoje bylo, že ruská vláda zůstala zaklesnuta v krátkodobých dluhopisech, které musela vydávat na pokrytí svého státního dluhu ve výši 6 % HDP. Jak klesala důvěra investorů, dostával se kurz rublu pod vzrůstající tlak. V dubnu 1998 se utvořilo konsorcium výprodejních nájezdníků, které spekulativně zaútočilo na rubl, čímž byla Ruská centrální banka donucena utratit další jednu miliardu dolarů z tenčících se devizových rezerv. Aby porazila spekulanty, zvýšila 19. května 1998 Bank of Russia základní úrokovou míru na 50 %. Nicméně ceny ropy pokračovaly ve svém propadu, takže centrální banka dál krvácela úbytkem dolarových zásob. Osm dní nato (27. května 1998) zvedla Bank of Russia repo úrokovou míru na 150 % a v důsledku toho se ruský akciový trh začal řítit dolů.

   V červenci 1998 schválil IMF půjčku ve výši 11,2 miliard USD nových půjček, z čehož 4,8 miliardy USD byly poskytnuty neprodleně. Nicméně v období mezi květnem a srpnem odtekly z Ruska asi 4 miliardy USD a ztráty Ruska z poklesu ropných cen dosahovaly další zhruba 4 miliard USD, takže pomoc od IMF poskytla jen malou úlevu.

   Dne 13. srpna 1998 zkolaboval ruský akciový a dluhopisový trh, v důsledku obav, že Moskva brzo opustí pevný kurz mezi rublem a dolarem, protože jeho udržení se stalo příliš drahým. Roční výnos dluhopisů denominovaných v rublech přesáhl 200 %. 17. srpna oznámil Kreml, že devalvuje rubl a roztáhl rozmezí, ve kterém se může pohybovat kurz rublu z původních 5,27 – 7,13 na nových 6,00 až 9,50. Moskva také oznámila neschopnost splácet 30 miliard USD krátkodobých státních dluhů (GKO) a také dlouhodobých státních dluhopisů (OFZ) denominovaných v rublech. Dále vyhlásila 90 denní moratorium na splácení dluhů zahraničním komerčním bankám a věřitelům. Dne 2. září 1998 oznámila Ruská centrální banka, že přechází na plovoucí kurz rublu k dolaru. Během 3 následujících dní ztratil rubl k dolaru polovinu své hodnoty.

     Kolaps Ruského rublu spustil děsivý řetěz událostí: hyperinflaci, kdy se ruské spotřebitelské ceny zvýšily o 27,6 % v roce 1998 a o 86 % v roce 1999. Kvůli zvýšení cen potravin začalo obyvatelstvo demonstrovat v ulicích. Dne 20. listopadu 1998 oznámil ruský Ministr financí Michail Kasyakov, že není schopna splatit své dluhové závazky denominované v rublech ve výši 61 miliard rublů (to odpovídalo 17 % ruského HDP). Dále že je země schopna splatit méně než 10 miliard USD ze svého 17 miliardového dluhu. Vklady v ruských bankách poklesly o -15 %. Od 20. července do 5. října 1998 ztratil ruský Trading System Index 75 % své hodnoty. Ruská ekonomika se v roce 1998 propadla o 5,3 %. HDP na osobu se propadl na nejnižší úroveň od roku 1991.

   Výprodejní nájezdníci na Wall Streetu se ještě jednou pokusí popadnout příležitost za pačesy a využít zmatků na mezinárodním trhu. Prodávají Dow Jones Industrial na krátko a do médií šíří panické názory. Vysvětlují, proč by kolaps ruského trhu měl mít vliv na pokles akciového trhu v Americe, a proč by se měli američtí investoři zbavovat svých v Americe listovaných akcií. Toto schéma je úspěšné. DJI se propadá ze své úrovně 9250 v červenci 1998 na své minimum 7400 bodů 1. září 1998. Je to propad o -20 %, což je hranice pro oficiální zahájení medvědího trhu. Akciové indexy v Kanadě, Francii a Itálii se propadnou o více než 28 %.

   Druhá polovina této historie se však odvíjí v důvěrně známém pořadí. Greenspanův FED chvátá zachránit akcionáře a proměňuje „Greenspanovu opci“. Spolu se sérií 0,75 % snížení úrokových sazeb včetně neočekávaného snížení mezi zasedáními FEDu 15. října, kdy byly sazby sníženy na 5,00 %, to vede k tomu, že nepřipravené trhy zastihuje odpolední růst Dow o 350 bodů. Proměnění „Greenspanovy opce“ umožní indexu DJI prorazit resistenci na úrovni 8200 a poté růst o 1000 bodů. 23. listopadu 1998 se Index Dow Jones Industrials nachází na úrovni 9250, na původním startovním bodě, kde začala výprodejní razie v důsledku Ruské krize.

Tento text byl již publikován v článku: Jak rozeznat výprodejní razie na Wall Street. Část druhá. V souvislosti s aktuálním vývojem v Rusku považujeme z vhodné přetisknout již publikovaný text, který se touto krizí zabývá.

Čtete dále:

Jak rozeznat výprodejní razie na Wall Street. Část první

Další grafické analýzy ZDE