Z ECB se stává konsolidační agentura. Draghi se střetl se Schaeublem, jeden hot a druhý čehý. Některé vlády moc spoléhají na ECB

Pravidelný výroční summit MMF má za sebou první vážnější ideové střetnutí, když šéf ECB Mario Draghi a německý ministr financí Wolfgang Schaeuble vyjádřili rozdílné představy na řešení současné ekonomické krize v Evropě.

Draghi ve svém vystoupení apeloval na vlády těch unijních zemí, které si to mohou, aby pro podporu růstu uvolnily svou fiskální politiku. Vlády by měly také usilovně pracovat na strukturálních reformách, které by měly také podpůrný účinek. Eurozóna podle něj urgentně potřebuje zvýšit potenciál růstu. Podle Draghiho bude postoj jednotlivých vlád velmi důležitý z pohledu jejich budoucnosti, protože pokud nezareagují správně bude to s největší pravděpodobností znamenat jejich "politickou smrt". Vlády, které nedokážou odvrátit ekonomický pokles nebudou napříště zvoleny.

Schaeuble naopak vyzval všechny země eurozóny k maximální možné rozpočtové disciplíně a razantně odmítl model nákupu aktiv alá americký Fed. Takový model není, podle jeho názoru, pro evropské podmínky vhodný ani aplikovatelný. Podle Schaeubleho stimulační snahy ECB nefungují jak by měly, což znamená, že problém je třeba řešit na úrovni jednotlivých vlád. Rozvolněná monetární politika může pouze "koupit" více času pro řešení problému.

Podobný názor jako Schaeuble má také holandský ministr financí Jeroen Dijsselbloem, který míní, že některé unijní vlády, jmenovitě Francie a Itálie, se příliš upnuly při řešení krize na pomoc ECB místo toho, aby pořádně zatřásly svými vlastními ekonomikami.

Podle šéfa Ifo institutu Hanse-Wernera Sinna se z ECB stává konsolidační agentura a případné nákupy ABS by tuto úlohu pouze posílily. PLány ECB jsou v podstatě plány na fiskální pomoc, která ale není součástí mandátu centrální banky.

Francouzský ministr financí Michel Sapin naznačil, že žádná unijní země není vůči problémům celku imunní, čímž narážel na zpomalování německé ekonomiky. Situace hlavní unijní ekonomiky musí být brána v potaz, když se jedná o řešení problémů celé eurozóny.

Na summitu byl účasten také bývalý americký ministr financí Lawrence Summers, který v reakci na vystoupení přirovnal Evropu k Japonsku, které v devadesátých letech nedokázalo rázně zakročit proti deflaci. Evropa se monoliticky upnula k mantře fiskálních deficitů a opomněla prorůstový efekt vládních investic.

Rozdílnost názorů dvou čelních představitelů evropského finančního světa poukazuje na neschopnost "starého kontinentu" najít společnou řeč nad klíčovými otázkami.

Dnes se sejdou na jednání ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G-20. Jeden z diskusních okruhů bude stav ekonomiky v Evropě a způsoby řešení svízelné situace.

Analytici MMF tento týden snížili své odhady pro růst eurozóny pro letošek na 0,8% a na 1,3% v příštím roce. MF také doporučil ECB, aby zvážila nákupy vládních dluhopisů v rámci svých stimulačních opatření.
Šéfka MMF Christine Lagardeová uvedla, že fond věří, že ECB pro stimulaci unijního růstu udělá více, než doposud.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko