Koruna pod 27,50 CZK/EUR

České měně se v průběhu týdne dařilo, když si polepšila zhruba o čtvrt procenta. Kurz se tak vrátil na hodnoty před eskalací ukrajinské krize. Poprvé od konce července kurz spadl pod 27,50 CZK/EUR, několikrát se pod tlak dostala hladina 27,45 CZK/EUR. Domácí měně pomohl i vzestup PMI indexu průmyslové aktivity ze srpnových 54,3 bodu na zářijových 55,6 bodu. Zvýšení průmyslové aktivity je patrné i v Maďarsku, kde se PMI index zvedl na 52,6 bodu z předchozích 51,0 bodu, což trh ocenil v celotýdenním hodnocení posílením forintu o jedno procento pod hladinu 310 HUF/EUR. Nejhůře se vyvíjející regionální měnou byl polský zlotý, který v podstatě stagnoval. I když u tady PMI index průmyslové aktivity vzrostl (ze 49,0 na 49,5 bodu), stále zůstává v pásmu snižující se aktivity.

Výrazně lepší kondice české ekonomiky, ve srovnání s tím, co se čekalo před více než rokem při sestavování státního rozpočtu, se podepisuje i na významně lepším hospodaření se státními prostředky. Schodek státního rozpočtu dosáhl v září hodnoty 34,4 mld. CZK, což je o necelé 4 mld. CZK méně v porovnání s loňským zářím. Meziroční porovnání je ovšem mírně matoucí, protože v letošním září oproti loňskému nedošlo k převodu cca 10 mld. CZK z privatizačního účtu (především dividendy ČEZ) mezi příjmy státního rozpočtu. Rozpočtové příjmy i tak byly o 20 mld. CZK meziročně vyšší. Námi očekávaný schodek na konci roku ve výši 60 mld. CZK je tak stále dosažitelný, což v kombinaci se záměrem vlády pro rok 2015 bude znamenat blížící se poměrně výrazný fiskální stimul.

Fiskální obrázek mírně vylepšil z pohledu poměrových ukazatelů i přechod národních účtů na novou metodiku ESA 2010. Z pohledu úrovní (absolutního HDP) došlo k posunu statisticky zachyceného výstupu ekonomiky především z titulu odlišného započítání investic. Například v roce 2013 vzrostl hrubý domácí produkt o 5,2 % (nominální HDP tak dosáhl 4086 mld. CZK oproti 3883,7 mld. CZK v původní metodice ESA 95). Zřejmě nejzajímavější dopady má zvýšení nominálního HDP na poměrové ukazatele schodku veřejných financí a veřejného dluhu (přičemž příznivý dopad vyššího HDP tlumí v rámci ukazatele dluh/HDP zvýšení dluhu započítáním dalších závazků, např. dluhopisů ČEB). Tyto změny by ale neměly mít žádný reálný dopad či vliv na trhy a politiku vlády. Česká republika se v letošním roce dostala z procedury při nadměrném schodku, když se schodek veřejných financí dostal pod hranici 3 % HDP už vloni, a veřejný dluh se dlouhodobě nachází v relativně bezpečné zóně pod 50 % HDP.

Pro hodnocení ekonomické aktivity a pozice ekonomiky v cyklu je však důležitější pohled na dynamiku HDP. Podle revidovaných čísel vzrostl HDP v Q2 14 o 0,3 % q/q (původní odhad předpokládal stagnaci), meziroční dynamika však byla snížena na 2,5 % y/y (z 2,7 % v předchozím odhadu). ČSÚ však zároveň revidoval předchozí čtvrtletí k horším hodnotám (např. Q1 14: 0,6 % q/q oproti původním 0,8 %). Oproti dnu ekonomické aktivity během recese v Q4 11 - Q1 13 na tom však bylo hospodářství podle nových dat v Q2 14 o něco lépe.

Příští týden přinese celou řadu zajímavých ekonomických indikátorů. Sledována budou srpnová data z reálné ekonomiky, neboť se jedná o měsíc, kdy vrcholila rusko-ukrajinská krize. My významnější dopad této události (prozatím) nepředpokládáme. Za celkově horší dynamikou, kterou u většiny indikátorů předpokládáme, bude stát nižší počet pracovních dní a celozávodní dovolené. Nadále očekáváme pokračování pozitivních trendů na trhu práce, další mírné zrychlení meziroční dynamiky bychom měli vidět u spotřebitelských cen.

Nečekáváme, že by zveřejněná data měla zásadní dopad do vývoje kurzu koruny vůči euru. Zatímco statistiky z reálné ekonomiky (s výjimkou nezaměstnanosti) budou spíše slabší, aktuální inflace půjde zřejmě výše. Inflační faktory se tak budou z velké části kompenzovat a data tak zřejmě nebudou pro centrální banku impulsem k přehodnocení měnové politiky. Navíc se kurz koruny po srpnovém dočasném oslabení vrátil na úrovně, kde se držel po převážnou většinu letošního roku.

Autor: Jan Vejmělek