Mario Draghi přiznal, že se bojí deflační spirály, posílil sázky na červnový zásah ECB

V neděli v Portugalsku odstartovalo 3 denní fórum Evropské centrální banky (ECB) na téma monetární politika v měnícím se finančním prostředí. ECB chce z této akce udělat tradici a postoupně vybudovat událost podobnou pravidelnému srpnovému setkání pořádanému americkou centrální bankou (Fed) v Jackson Hill. U příležitosti fóra disponuje prezident ECB třemi vystoupeními, a to v neděli, pondělí a úterý. Dvě z nich jsou již za námi, a tak nám zbývá už jenom sledovat úterní projev u příležitosti slavnostního ukončení akce v 15:30.

Ve dvou uskutečněných projevech v rámci aktuálního fóra Mario Draghi uznal, že za určitých podmínek může eurozóně hrozit deflační spirála, a proto musí být ECB ve střehu. Banka očekává postupný návrat inflace k cílovým 2 procentům, nicméně jeho dosažení bude ještě trvat poměrně dlouhou dobu. Z tohoto důvodu je ECB připravena přistoupit i k variantě nákupu aktiv, a to v případě, že by společné měnové unii hrozila nízká inflace po příliš dlouhou dobu. Banka chce nyní sledovat hlavně potenciál možného zrodu deflační spirály, jež by vznikla v prostředí současně působící nízké inflace, klesajících inflačních očekávání a utlumování trhu půjček. Draghi si uvědomuje eventualitu vzniku deflační spirály, a to hlavně v jihoevropských zemích, kde se snižují ceny s cílem opětovného získání konkurenceschopnosti. V cestě k obnově a oživení poptávky po výrobcích těchto států navíc stojí i silné euro.

Mario Draghi se obává, že prodloužené období nízké inflace způsobí pokles inflačních očekávání, v důsledku čeho začnou firmy a domácnosti odkládat svoji spotřebu a nákupy, což ve výsledku povede k výrobnímu útlumu.

Prostředí nízké inflace/deflace způsobuje růst hodnoty existujících dluhů, což může komerční banky vést ke zpřísnění úvěrových podmínek a menší ochotě půjčovat, což by ve výsledku opět mohlo potlačit spotřebu domácností a investice firem. Všechny tyto potenciální scénáře jsou nyní živnou půdou pro škodlivou deflační spirálu, která by ve výsledku mohla mít negativní vliv na inflační očekávání lidí.

Mario Draghi rovněž zdůraznil, že ECB si uvědomuje časový posun mezi monetárním zásahem a jeho následným projevem v reálné ekonomice, a proto dodal, že banka bude podnikat preventivní kroky, aby předešla všem potenciálním hrozbám, a nebude čekat, až se nástrahy stanou reálnými problémy. Ve smyslu uvolnění monetární politiky mluvila i jeho slova o horší funkčnosti transmisního mechanizmu. Ten pak může způsobit, že některé dočasné negativní šoky se kvůli nefunkčnosti transmisního mechanizmu mohou proměnit v trvalé a monetární zásahy pak mohou být aplikovány pozdě.

Na druhé straně Mario Draghi uvedl, že banka nemůže přehnaně reagovat na ty desinflační procesy, od nichž se očekává samo-korekce. Prezident ECB dále uvedl, že svévolné utahování měnových a finančních podmínek na trzích kvůli silnému euru může banku podnítit ke snížení úrokových sazeb. Centrální banka je rovněž připravena zasáhnout v případě, že se ukáže neochota komerčních bank půjčovat.