Solidní data HDP podpořila středoevropské měny

Středoevropské měny si během dnešního obchodního dne vesměs polepšily , když profitovaly z příznivých čísel, které přinesly první odhady HDP za Q1 14. Tradičně nejméně zhodnotila česká měna, která si oproti otevíracím 27,46 CZK/EUR polepšila zhruba o tři haléře. Polský zlotý i maďarský forint si v bezprostřední reakci na zveřejněná data připsaly více než třetinu procenta, v odpoledních hodinách své zisky ovšem vymazávaly, což platilo především o maďarském forintu.
Hospodářský růst byl v prvních třech měsících letošního roku ve středoevropském regionu silnější, než se čekalo. První odhady reálného HDP překonaly za uvedené období očekávání trhu. Nejvíce se dařilo polské a maďarské ekonomice se ziskem 1,1 % q/q, Slovensko si připsalo 0,6 % q/q. Pouze české hospodářství v prvním čtvrtletí roku stagnovalo. I tak se ale jedná o lepší než očekávaný výsledek. Připomeňme totiž vysokou statistickou základnu z Q4 13, kdy česká ekonomika rostla nejrychleji ze všech zemí EU díky několika jednorázovým faktorům včetně předzásobení tabákovými výrobky v souvislosti se zvýšením daní s platností od počátku letošního roku. To se samozřejmě naopak negativně projevilo v Q1 14. Po očištění o tento faktor ale platí, že i česká ekonomika pokračuje v oživení. To je taženo zejména průmyslem -  v Q1 vzrostla reálná průmyslová produkce o silných 7,1 % y/y, když se velmi dobře daří zejména zpracovatelskému průmyslu. Ten v letošním roce těží jak z nízké srovnávací základny, tak oživené zahraniční poptávky, která se promítá do zvýšeného zájmu po českých výrobcích. Oživení je ale patrné i na straně domácí poptávky. Podle předběžných výsledků k růstu HDP přispěl dle ČSÚ zahraniční obchod, což je plně v souladu s výsledky čistých exportů za první čtvrtletí. K příznivému vývoji HDP přispěla také spotřeba domácností, která je pozitivně ovlivněna klesající nezaměstnaností, nízkou inflací, která by se měla promítnout do růstu reálných mezd a také ukončením fiskální konsolidace. Velmi dobrou zprávou je i oživení domácí investiční aktivity. Celkově po loňském poklesu reálného HDP o 0,9 % letos očekáváme hospodářský růst ve výši 1,9 %, příští rok pak již 2,6 %.
Březnový běžný účet platební bilance potvrdil silnou externí pozici české ekonomiky. Běžný účet v březnu znovu překvapil a již třetí měsíc v řadě vykázal slušný přebytek. Tentokrát se kladné saldo vyšplhalo na 23,1 mld. CZK, zatímco trh očekával vyrovnanou bilanci. Po skoro 26 mld. CZK v lednu a 22 mld. v únoru tak běžný účet od začátku roku kumulativně dosáhnul aktiva zhruba 71 mld. CZK. V souhrnném vyjádření za posledních dvanáct měsíců se poprvé dostal do kladných hodnot. Za tímto výkonem stojí excelentní výsledek zahraničního obchodu na straně jedné a zlepšující se bilance výnosů na straně druhé, když jsme letos svědky extrémně nízké repatriace zisků ve formě dividend.
Česká swapová výnosová křivka dnes pokračovala v sestupném trendu , kdy se delší konec výnosové křivky snížil o dalších cca 6bb. Výnosy klesají navzdory tomu, česká ekonomika roste. Důvodem je výrazný pokračující propad eurových sazeb. Horší čísla HDP eurozóny za Q1 14 doprovázená nízkou inflací podporují očekávání, že ECB přijde na červnovém zasedání s uvolněním měnové politiky. Výnosy českých státních dluhopisů klesly dnes ještě výrazněji. Dle ministerstva financí bude emisní aktivita ve druhé polovině roku minimální.

Autor: Jan Vejmělek