Glosa k ČEZu: Úsměv na rtu aneb proč neinvestovat do ČEZu?

Včera se stalo něco velmi neobvyklého. Poprvé po mnoha a mnoha letech, kdy pohled na pravidelné vyúčtování roční spotřeby elektřiny a rozpis záloh na rok další byl v naší poměrně rozlehlé domácnosti spíše za trest a vzbuzoval především negativní reakce, se objevil na mé tváři velmi příjemný a velmi široký ÚSMĚV.

Po mnoha a mnoha letech v podstatě kontinuálního růstu této citelné položky rodinného rozpočtu došlo k jejímu poklesu a to hned poměrně výraznému. Kombinace snížení podpory obnovitelných zdrojů spolu s poklesem ceny elektrické energie na trzích a následného zlevnění hlavních tarifů od dodavatelů spolu s enormně slabou zimou a vlastní snahou po hledání úspor, vykonala své a přinesla konečně výrazný pozitivní efekt.
Předpokládám, že podobná situace byla k vidění také v mnoha dalších domácnostech.

Co však spokojenost domácností znamená pro ČEZ respektive obecně pro další producenty elektřiny? Jaký bude vliv této změny na tento obor?

V této souvislosti si velice dobře vzpomínám na jeden rozhovor na přelomu tisíciletí s nejmenovaným investičním expertem na téma, co to vlastně znamená respektive o čem to vlastně je to "Investování" s velkým Í. Dostalo se mi tehdy zhruba této odpovědi:
" Když máte například dům a platíte v něm elektřinu, která se každým rokem zdražuje a Vy platíte každým rokem víc a víc a navíc s poměrně jasným rostoucím trendem, tak "investicí" v tom pravém slova smyslu je dlouhodobý a pravidelný nákup akcií vašeho dodavatele elektřiny. Výnosy z růstu ceny jeho akcií v čase nebo z dividend pak vlastně dlouhodobě brání vaše účty za elektřinu a snižují ve finále vaše výdaje v této položce rodinného rozpočtu. Pokud toto děláte, pak se můžete považovat za skutečného "Investora". Podobně by se pak dalo přistoupit také k ostatním pravidelným domácím platbám jako jsou účty za vodu a odpady, za telekomunikace nebo třeba za zdravotní péči".

Z logiky věci by pak ale vyplývalo, že pokud se začnou ceny elektřiny snižovat případně začnou klesat výdaje domácností v tomto ohledu nebo se změní dlouhodobý trend jejich vývoje, bylo by na čase tento sektor opustit a poohlédnout se po jiném.

Bude tedy pomyslný úsměv na rtech domácností předznamenávat hluboké vrásky na tvářích manažerů potažmo investorů v energetickém sektoru? Bylo snížení účtů za elektřinu pouze jednorázovou korekcí nebo začátkem dlouhodobějšího trendu?

Přesné odpovědi přinese až sám budoucí vývoj, nicméně z posledních indicií se zdá, že účty za elektrickou energii se v Evropě stávají pomalu, ale jistě, silným politickým tématem, které má navíc velký "vítězný" potenciál (míněno z pohledu voleb).
A v minulosti se již několikráte ukázalo, že politické konkurenční prostředí může být stejně tvrdé ne-li dokonce mnohem tvrdší než konkurenční prostředí samotného trhu.

Aby tato glosa nevyzněla pouze negativně je tu jeden důležitý aspekt. Obecný výhled není pro domácí energetický sektor jako celek právě příznivý. Dalo by se ale říci, že titul v nelehké době zachraňuje a zachrání fakt, že jde stále z velké většiny o státní titul. Stát potřebuje a bude i v dohledné době potřebovat peníze do rozpočtu. ČEZ v roli státní kasičky doposud dobře fungoval a dá se předpokládat, že bude snaha po zachování této důležité funkce nepřímého zdanění obyvatelstva i do budoucna.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko