Na situaci kolem Ukrajiny doplácí hlavně polský zlotý

Uplynulý týden ovlivnila náladu na středoevropských devizových trzích eskalující situace kolem Ukrajiny. Na to doplatil zejména polský zlotý, který týden zakončil se ztrátou jednoho procenta. Oslabení maďarského forintu činilo zhruba půl procenta, česká koruna se i tento týden držela stabilní kolem 27,35 CZK/EUR. Zlotému ublížila především silná vazba polské ekonomiky na Ukrajinu a Rusko. Zhruba 3 % všech polských exportů míří na Ukrajinu, do Ruska pak směřuje 5,3 % veškerých vývozů z Polska, naopak z Ruska Poláci dováží 12,3 % všech importů. Jakékoliv sankce či restrikce na mezinárodní obchod by tedy polskou ekonomiku mohly poškodit a ohrozit současné zlepšující se růstové tendence v tamní ekonomice.
Česká ekonomika neinflačně roste
Rychlý odhad růstu reálného HDP za Q4 13 byl vylepšen z původně udávaných 1,6 % q/q na 1,9 %, což znamenalo, že se česká ekonomika v závěrečných třech měsících loňského roku vrátila i z meziročního pohledu do růstového teritoria. Meziročně přitom klesala celých sedm čtvrtletí v řadě. Směrem k lepšímu byla revidována čísla i za předchozí čtvrtletí. Ve výsledku tak česká ekonomika v loňském roce klesla o "pouhých" 0,9 %.
Pozitivní zprávou je, že růst byl v Q4 13 rovnoměrně rozdělený mezi jednotlivé sektory ekonomiky a nebyl tažen pouze průmyslem, respektive zahraniční poptávkou. V závěru roku se totiž dařilo i stavebnictví, které podpořilo příznivé počasí, či soukromým službám. Povzbudivou zprávou z poptávkového pohledu je silný vzestup fixních investic, které si během Q4 13 polepšily o 5,1 % q/q (od Q3 08 do Q3 13 přitom činil kumulativní pokles investic -15,1 %). Spotřeba domácností vzrostla v Q4 13 o 0,5 % q/q, když vyšším prodejům pomohly i intervence ČNB, které prudce oslabily korunu. Domácnosti se tak ke konci roku snažily využít nižší ceny dováženého zboží před tím, než ho prodejci zdraží. To ovšem negativně ovlivní spotřebu v prvním a možná i ve druhém čtvrtletí. Vládní spotřeba naopak mírně poklesla o 0,4 %, pozitivně k růstu přispěly čisté exporty ( 0,8 pb). Silný růst HDP povzbuzený částečně intervencí a zejména předzásobením tabákovými výrobky před zvýšením spotřebních daní od počátku letošního roku bude ovšem v prvním čtvrtletí částečně vykompenzován. Nic by to ovšem nemělo měnit na zlepšujících se růstových trendech, což potvrzují některé dílčí statistiky za první měsíce letošního toku. Konkrétně v tomto týdnu zveřejněná statistika hospodaření státního rozpočtu ke konci února, která potvrdila oživující se domácí poptávku a s tím související vyšší výběr zejména nepřímých daní. Povzbuzením byl bezesporu i únorový PMI index průmyslové aktivity, který se vyšplhal na 56,5 bodu, tedy nejvyšší úroveň od dubna 2011.
Oživení ekonomiky ovšem není inflační , přeci jen kvůli nedávno skončené dlouhé recesi operuje ekonomika stále pod svým potenciálem. Intervence ze strany ČNB a následné oslabení koruny pouze zabránilo tomu, že se meziroční růst spotřebitelských cen neproměnil v letošním lednu v pokles. Zaznamenaných 0,2 % y/y by se mělo udržet i v únoru, jak naznačují naše odhady. Meziměsíčně by ceny měly vzrůst o 0,2 %, když mírně vyšší by měly být ceny regulovaných položek ( 0,1 %) a potravin ( 0,1 %). Ceny pohonných hmot by měly v únoru mírně poklesnout o 0,2 %. Proinflační vliv koruny stále čekáme u ostatního zboží a služeb, když jádrová inflace by měla dosáhnout 0,2 % m/m. Radost by ČNB měl dělat meziroční vývoj jádrové inflace, která by se měla postupně vzdalovat od červených čísel, když za únor očekáváme 0,24 % po 0,10 % zaznamenaných v lednu.
Příští týden pak přinese i první data z reálné ekonomiky z počátku roku. U průmyslu očekáváme pokračování pozitivních trendů z předchozích měsíců, což naznačují předchozí vzestupy indikátorů důvěry a objednávek, ale i velmi solidní data z Německa. Lednový průmysl by měl dle našich odhadů přidat 1,0 % m/m (SA, WDA, meziročně by průmyslová výroba měla vzrůst o 7,6 %. Lepší situaci v průmyslu by měla podpořit statistika zahraničního obchodu, kde námi očekávané růstové dynamiky nominálních exportů ( 15,8 % y/y) a importů ( 14,7 % y/y) jsou samozřejmě ovlivněné oslabenou korunou (kvůli vyšším dovozním a vývozním cenám). Celkově očekáváme přebytek lednového zahraničního obchodu ve výši 38,6 mld. CZK dle přeshraniční metodiky, respektive 14,6 mld. CZK dle národní metodiky. Zlepšení by mělo být zaznamenáno jak v komoditní bilanci, tak i v bilanci o komodity očištěné, a to v meziměsíčním i meziročním srovnání.
Mnohem méně povzbudivá čísla zřejmě přinese lednová statistika maloobchodních tržeb. Ty by měly dle našeho odhadu v lednu poklesnout o 0,9 % (SA, WDA) kvůli nižším prodejům aut i mimo automobilový sektor. Maloobchodníkům ke konci loňského roku jednorázově pomohlo skokové oslabení koruny (tržby byly v prosinci a v listopadu ve srovnání s říjnem vyšší o více než  3 % SA, WDA), když lidé začali ve větším kupovat dovážené zboží, které ještě nestačilo podražit. Na začátku roku tak očekáváme korekci vyšších vánočních nákupů. Na druhou stranu by se situace domácností letos měla lepšit, když inflace bude navzdory oslabení koruny velmi nízká a trh práce se již stabilizuje (za únor očekáváme míru nezaměstnanosti na lednových 8,6 %). Meziročně by pak měl maloobchod přidat 1,0%.
Kurz koruny by se měl i nadále držet stabilní. I když jsou výše zmiňovaná data důležitá, z pohledu ČNB zejména ta inflační, těžko od nich očekávat, že by vedla ke změně postoje centrálních bankéřů k současnému nastavení měnové politiky. A jak v tomto týdnu uvedl guvernér Singer, v případě potřeby se spíše než se stanovaným cílem 27,0 CZK/EUR bude hýbat s načasováním ukončení této strategie. Podle současné prognózy ČNB k tomu dojde na počátku roku 2015, my vidíme rizika, že to bude později.

Autor: Jan Vejmělek