ČNB v roce 2013 vydělala 73,2 mld.Kč

Čísla o dekádní bilanci ČNB jsou jedním z mnoha pro širokou veřejnost nesmírně nudných statistických údajů, které o sobě publikuje centrální banka. S dnešními čísly je to jiné. Tentokrát čísla o dekádní bilanci ČNB zajímají – dle našich posledních zkušeností nepřekvapivě – dokonce i bulvární tisk. Dekádní bilance k 31. 12. 2013 totiž uvádí, že ČNB za loňský rok vykázala předběžně zisk ve výši 73,2 miliardy Kč. Přibližně jednou třetinou se na výši předběžného zisku podílely výnosy ze správy devizových rezerv. Dvě třetiny jsou výsledkem kurzových rozdílů plynoucích z ocenění devizových rezerv centrální banky dle aktuálního kurzu koruny vůči rezervním měnám.

Je jasné, co se teď řekne: ČNB v listopadu pomocí oslabení kurzu koruny uvolnila měnovou politiku jen proto, aby na tom vydělala na úkor všech, kteří musí za každé euro dát více korun. Jenže z minulých let, kdy koruna za tichého souhlasu veřejnosti potěšené z neustále levnějších dovolených u moře a v Alpách posilovala, si ČNB odnesla vysokou kumulovanou ztrátu – v celkové výši 123,6 miliardy Kč k 31. 12. 2013. Takže ještě jinak: Řekne se, že ČNB korunu oslabila proto, aby si pomohla zaplatit tuto ztrátu. Pokud ČNB v hospodaření vykáže zisk, najdou se důvody, proč je to špatně. Bude dobře, když ČNB bude mít ztrátu? No, samozřejmě, že ne. Když bude mít ČNB ztrátu, řekne se zase, že promrhala peníze. Jak tedy hodnotit dopady rozhodnutí v měnové politice na hospodaření ČNB? Co je lepší? Ztráta nebo zisk?

Jak se zpívá v písničce Život je jen náhoda: „Jednou jsi dole, jednou nahoře“. Smyslem existence centrální banky není tvořit zisk. Když se rozhoduje o měnové politice, nelze to dělat jen podle toho, zda výsledkem budou ta či ona čísla v účetní závěrce. Podle ústavy je hlavním cílem činnosti ČNB péče o cenovou stabilitu, nikoli maximalizace jejího zisku. Ústavou daný mandát ČNB naplňuje tím, že usiluje o udržení nízké a stabilní inflace na hodnotách kolem inflačního cíle ve výši 2 procent. To je celé.

A kde se ty zisky a ztráty ČNB vlastně berou? Devizové rezervy drží centrální banka v cizích měnách. Když koruna proti měnám, v nichž ČNB drží devizové rezervy, v určitém roce posílí, ČNB v hospodaření vykáže ztrátu. Ta je výsledkem kurzového rozdílu plynoucího z daného posílení koruny, tj. z rozdílu mezi aktuální nižší hodnotou cizoměnových rezerv v korunovém vyjádření a jejich vyšší korunovou hodnotou v minulém období. V případě oslabení kurzu koruny je tomu právě naopak. Jestliže koruna oslabí, centrální banka vykáže v účetnictví zisk, který plyne z kurzových rozdílů daných novým tržním oceněním devizových rezerv dle aktuálního slabšího kurzu v porovnání s úrovní kurzu v minulém období.

Již po listopadovém rozhodnutí bankovní rady ČNB o oslabení koruny a udržování kurzu na hodnotách poblíž 27 Kč za euro nebo mírně slabších uvedla ČNB, že ve střednědobém horizontu tento krok zlepší hospodaření centrální banky. Oslabený kurz totiž zvýšil korunovou hodnotu držených devizových rezerv, což v účetnictví ČNB vedlo k zisku. Nákupy cizí měny na devizovém trhu, jimiž ČNB v listopadu podpořila dosažení závazku držet kurz koruny poblíž úrovně 27 Kč za euro, vedly ke zvýšení devizových rezerv. V dlouhodobém horizontu toto zvýšení devizových rezerv přirozeně zvýší citlivost účetních výsledků ČNB na vývoj kurzu koruny. Do budoucna tak je nutno předpokládat, že stejně jako v roce 2013 vedly kurzové rozdíly k zisku, mohou v příštích letech vést případné kurzové rozdíly ke ztrátě ČNB. Zkrátka, jak se zpívá: Jednou jsi dole, jednou nahoře.

Marek Petruš, ředitel odboru komunikace a mluvčí ČNB, Česká národní banka