Zhroutí se důchodový systém? (9)

  Provozní náklady jsou další subtéma, souvisící s řadou odmítavých stanovisek odpůrců návrhu zákona o Sociální pojišťovně i předcházejícími odstavci (vstupy). Dlouhodobá nedostatečnost "státních dotací" je vyjádřena hodnotou cca 2 % "vůči celému pojištění" (skutečně dosaženým příjmům z pojistného na sociální zabezpečení). Ta měla být nyní zvýšena "ze zákona"  na 3 %. Pro srovnání a na podporu tohoto kroku se používají rozličné příklady, nejčastěji Slovenská pojišťovna, kde byl při rozjezdu na provozní výdaje určen ještě vyšší podíl ( nad 4 %). 

            Promítnutí tohoto kroku do praxe na Slovensku, při komparaci s našimi zkušenostmi, však neznamená prakticky žádný rozdíl v kvalitě služby klientům. Na druhé straně je tento rozdíl více než zřejmý u největšího německého nositele pojištění (BFA), přičemž zde provozní výdaje oscilují okolo pouhého jednoho procentního bodu.Blíže se k tomu ještě vrátíme v závěru seriálu.

            V tomto směru tedy nezáleží ani tak na výši prostředků, jako na schopnostech expertů a managementu, při hodnocení funkčnosti sytému, vyvodit správné závěry, na jejich základě stanovit optimální strategii a hospodárně ji naplňovat. Experty a manažery je zde myšlen širší okruh subjektů, než jen orámovaný prostředím ČSSZ. 

            Navrženou změnu fasády ČSSZ by, v důsledku zvýšení objemu provozních výdajů, provázel ještě jeden jev, kterým by bylo lepší honorování zaměstnanců. Ti jako nositelé unikátního know how by si to jistě zasloužili, protože dlouhodobé průměry dokládají trvalé podhodnocení. Nicméně je tu ještě jeden aspekt o němž se málo hovoří, a to politický. Se vznikem Sociální pojišťovny by totiž došlo k mimořádné "redukci" počtu státních úředníků, což byl jeden z bodů programového prohlášení současné vlády - a kdo ví - zda to nebyla jedna z nejvýraznějších motivací samotného ministra. Přibližně 8000 úředníků by početně opustilo státní administrativu. Že by jejich místa fakticky nezanikla je nabíledni.

tps