Euro vs. libra, kdo tento souboj vyhraje?

Souboj dvou hlavních evropských měn eura a libry představuje jeden z nejsledovanějších párů na měnovém trhu označován symbolem EUR/GBP. Britská libra byla historicky vždy o něco silnější, než její kolega z eurozóny, čemuž odpovídá i dlouhodobý trend z měsíčního grafu níže, v němž se měnový pár EUR/GBP již několik let obchoduje pod klesající trendovou linií. Za zamyšlení nyní stojí, zda tomu tak bude napořád? O tom mohou rozhodnout centrální banky jednotlivých zemí.

Britská centrální banka (BoE) je nově od 1. července 2013 pod vedením Kanaďana Marka Carneyho, který je někdy považován za mága monetární politiky, protože dokázal jako guvernér kanadské centrální banky (BoC) ubránit Kanadu před globální krizí. Carney byl vybrán do britského úřadu nejen díky svým schopnostem, ale také kvůli přístupu k monetární politice. Podle britského ministra financí G. Osborna bude nejlépe plnit hlavní úkoly BoE, kterými jsou udržení cenové stability a podpora reformních kroků vlády, jež vedou ke zvyšování růstu HDP a snižování nezaměstnanosti. Analytici se domnívají, že Carney bude o něco agresivnější v hledání způsobů, jak hlouběji uvolňovat monetární politiku, než jeho předchůdce Mervyn King. Samozřejmě, že o nových způsobech vždy rozhoduje celá devítičlenná bankovní rada, která prokázala, že se nebojí postavit guvernérovi.

V poslední době se objevilo několik indicií, které vysílají varovný signál pro slábnoucí libru. Ta by v páru s eurem mohla tratit díky větší flexibilitě BoE uvolnit měnovou politiku ve srovnání s Evropskou centrální bankou (ECB). Evropská centrální banka (ECB) navzdory odvážným prohlášením jejího šéfa Maria Draghiho nemá ve skutečnosti moc velký prostor ke změnám své politiky. Problémem ECB v dalším uvolňování monetární politiky totiž může být Německo. Největší ekonomika Evropy má na rozhodování ECB obrovský vliv a zároveň také velmi špatné zkušenosti s hyperinflací z 20. let minulého století. Od té doby dělá Německo všechno proto, aby udrželo stabilní cenovou hladinu. Rovněž při zakládání ECB byla tato instituce navržena tak, aby de facto nahradila německou Bundesbanku, a proto má i ECB jediný cíl (některé centrální banky sledují více cílů), kterým je inflace pod kontrolou. Mario Draghi bude mít proto v případě dalšího uvolňování měnové politiky poměrně svázané ruce.

Rozdílem mezi měnovou politikou obou bank (ECB a BoE) je rovněž jejich schopnost navyšovat svoji bilanci (rozvážný účet). BoE operuje na trzích tradičním způsobem. To znamená, že nakupuje státní dluhopisy a de facto sama rozhoduje, kolik peněz utratí. ECB pracuje hlavně pomocí půjček evropským bankám, z čeho plyne, že když si ostatní banky nechtějí půjčovat, tak má ECB s nadsázkou smůlu.

Graf: Srovnání vývoje bilancí centrálních bank (britské a evropské – modrá barva, levá osa) a vývoje měnového páru EUR/GBP (červená barva – pravá osa)

Tento graf ukazuje poměr mezi aktivy BoE a ECB. Křivky hovoří jasně ve prospěch rychlejšího růstu britského rozvážného účtu. Obecně lze tedy říci, že roste-li britská rozvaha rychleji než ta evropská, tak EUR/GBP má tendenci posilovat (libra oslabovat).

Dalším důvodem pro oslabení libry proti euru je momentální bezvýchodná situace na britském běžném účtu. Britové mají hluboký deficit na běžném účtu již několik let a nůžky se stále rozevírají. Naproti tomu eurozóna má v současnosti běžný účet v rostoucím přebytku a to díky zhoršujícímu se importu v krizí postižených zemí. Britové potřebují deficit běžného účtu financovat přílivem kapitálu, což v prostředí nízkých úrokových sazeb a inflace může způsobovat nemalé problémy.

Graf: Srovnání vývoj běžného účtu Velké Británie (červená) a eurozóny (modrá)

Významný vliv v síle měn sehrají také úrokové sazby. V současnosti má eurozóna i Británie shodnou 0,5 procentní nominální úrokovou sazbu. Podíváme-li se na reálnou úrokovou sazbu u obou zemí, tak objevíme markantní rozdíl, a to díky mnohem vyšší inflaci v Británii než v eurozóně. Vyšší inflace pak způsobuje pokles reálné úrokové sazby (reálná úroková sazba = nominální úroková sazba mínus inflace). Reálná úroková sazba je na ostrovech mnohem nižší než v eurozóně, což má na libru v páru s eurem negativní vliv.

Z hlediska technické analýzylze pro výše zmíněný scénář najít podporu v analýze týdenního grafu. Už na začátku článku se řeklo, že EUR/GBP je dlouhodobě pod klesající trendovou linií. Střednědobý trend však vytvořil pomyslný trendový kanál, který by mohl EUR/GBP pomoci při průrazu výše. V nejbližších týdnech může trh očekávat korekční pohyb, pro náš scénář však maximálně k Fibonacciho hladině 50. Od této hladiny by pak mohl být zahájen první pokus k proražení dlouhodobého trendu.

Graf: Týdenní graf vývoje měnového páru EUR/GBP

Je jasné, že tuto teorii může narušit spousta událostí. Největší otazník visí momentálně nad španělskou vládou, která má sílu domečku z karet. Její pád by byl bezpochyby tvrdou ránou pro euro. Opomenout se nedá ani nevyzpytatelné Řecko, které má momentálně nejvíce problémů samo se sebou. Ve hře je rovněž Itálie a její obrovské státní dluhy.

autor: Michal Kraus - analytik BOSSA.CZ