Měkké indikátory vs. tvrdá realita

Sledovat vývoj ekonomiky podle oficiálních statistických dat je jako dívat se na video z poslední dovolené. Dozvíme se jen to, co už bylo. V případě HDP je zpoždění dva měsíce při použití rychlého odhadu, resp. tři měsíce u zpřesněných dat (nicméně stále se jedná o odhad). Pro rozhodování o investicích nebo hospodářské politice je ale potřeba znát aktuální stav ekonomiky. Alan Greenspan popisuje ve své knize The Age of Turbulence: Adventures in a New World, že v krizových okamžicích používal k rozhodování Fedu o měnové politice vlastní ukazatel aktuální ekonomické aktivity sestavený na základě telefonních rozhovorů s šéfy velkých firem. Na podobném principu fungují dnes používané indikátory sestavené na základě výběrových šetření ve firmách či mezi domácnostmi. V globálním měřítku jsou nejvíce používané indexy nákupních manažerů, které většinou publikuje společnost Markit (často ve spolupráci s některou finanční institucí). Na lokální úrovni existují další podobné ukazatele, v českém případě jde například o indikátory důvěry publikované Českým statistickým úřadem. Jak si tyto indikátory stojí v porovnání s tvrdými daty? Lze je použít k odhadům současné ekonomické aktivity. Co říkají o současné situaci?

Nejdříve se podívejme na údaje o globální ekonomice. Údaje o globální HDP publikuje například Mezinárodní měnový fond, data o kompozitním (zahrnuje průmysl i služby) globálním indexu nákupním manažerů dodává Markit ve spolupráci s JPMorgan (jde o vážený průměr národních dat podle podílu na globálním HDP). Porovnání modelu globálního HDP používajícího kompozitní globální PMI ukazuje první graf. Podle posledních dat z dubna vychází, že globální ekonomika aktuálně roste zhruba tempem 3,0 procenta v meziročním srovnání. Jde tedy o pomalejší růst než loni, kdy dosáhl 3,2 procenta.

Obr. 1: Globální HDP

Zdroj: MMF, autor

V případě eurozóny naznačují poslední data o indexech nákupních manažerů, že ve 2. čtvrtletí došlo k dalšímu mírnému prohloubení recese. Data za duben a květen ukazují na meziroční pokles HDP eurozóny o 1,4 procenta (v 1. čtvrtletí HDP klesl o 1,0 procento). Porovnání skutečného vývoje HDP eurozóny a HDP odvozeného z modelu používajícího kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně zobrazuje druhý graf.

Obr. 2: HDP eurozóny

Zdroj: Eurostat, autor

Na konec se podívejme do České republiky. V českém případě je publikován index nákupních manažerů pouze pro průmysl. Širší pokrytí nabízí konjunkturální průzkum Českého statistického úřadu. V rámci něj jsou publikovány indikátory důvěry v průmyslu, stavebnictví, obchodu, službách a také souhrnný indikátor důvěry, který agreguje dílčí indikátory a to včetně indikátoru důvěry spotřebitelů. Srovnání skutečného vývoje HDP a modelových výsledků přináší třetí graf. První model používá jedinou vysvětlující proměnnou, souhrnný indikátor důvěry. Druhý se opírá o dílčí sektorové indikátory důvěry. Statistické charakteristiky obou modelů jsou velmi podobné.

Obr. 3: HDP ČR

Zdroj: ČSÚ, autor

Data z dubna a května naznačují další mírné prohloubení recese, podobně jako v případě eurozóny. Většina prognóz přitom počítá s tím, že se recese bude naopak zmírňovat. Průměry aktuálních odhadů poskytnutých finančními institucemi společnosti Consensus Economics ukazují na meziroční pokles HDP o 0,8 procenta ve 2. čtvrtletí po poklesu o 1,9 procenta v 1. čtvrtletí. Stejný odhad pro druhý kvartál ukazuje poslední prognóza ČNB. Poslední hodnoty indikátorů důvěry ovšem varují, že by výsledky mohly opět překvapit negativně. .

David Marek , Patria Finance