Centrální banky před branami! Klíčové 2 dny, které změní světovou monetární politiku?

Největší světové centrální banky budou muset velmi brzy odpovědět na otázku, co se bude dít dále s jejich rozvolněnou monetární politikou. Dá se tak očekávat, že hesla typu „ať to stojí, co to stojí“ vystřídají komentáře „víc už dělat nemůžeme.“ Finanční trh je nyní pod vlivem obrovských měnových stimulů, které mají sloužit k podpoře tuzemských politik. Například americká centrální banka (FED) utratí každý měsíc 85 miliard dolarů za dluhopisy a nikdo ani nemrkne. A právě FED by měl otázku budoucnosti kvantitativního uvolňování vyřešit již tento týden. Ironií osudu je, že 3. kolo uvolňování mělo nastartovat ekonomiku a snížit nezaměstnanost, což se zatím nijak zvlášť nedaří a přesto přicházejí názory na úplné zrušení tohoto programu.

Světoví analytici nedělají nic jiného, než že odhadují budoucnost stimulačních programů. Podle většinového názoru není americká ekonomika zatím natolik silná, aby mohla program ukončit okamžitě, proto se očekává od bankovní rady FEDu (FOMC) schválení postupného snižování investované částky. FED ve svém boji o nejistou budoucnost není sám. Spolu s ním se trápí Evropská centrální banka, centrální banka Velké Británie a japonští bankéři, tedy 4 největší centrální banky světa.

Mezinárodní měnový fond a Banka pro mezinárodní vypořádání pravidelně varují bankéře před nepříznivými vlivy uvolněné monetární politiky a nutí je do přijetí strukturálních reforem namísto stimulů. Ti však byli k jejich výtkám pravidelně hluší. Je pravdou, že se velké čtyřce podařilo stabilizovat finanční systém poté, co se zřítil jako domeček z karet, také díky kvantitativnímu uvolňování, ale jeho čas se však zdá být u konce. Žádná z ekonomik ani zdaleka nenaplňuje své představy o ekonomickém růstu, míře nezaměstnanosti nebo velikosti inflace, kterou měla přinést stimulace hospodářství. „ Když nefunguje léčba v medicíně, není to vždy nedostatečnou medikací,“ trefně komentuje současný stav šéf Banky pro mezinárodní vypořádání, Jamie Caruana.

V tomto týdnu se dočkáme klíčových proslovů ze všech čtyř světových bank, které by měly poodkrýt budoucnost světových ekonomik a jejich programů. Šéf FEDu Ben Bernanke ve středu přednese svůj projev před americkým kongresem, guvernér japonské centrální banky Haruhiko Kuroda promluví také ve středu, čtvrtek bude patřit šéfovi ECB Mario Draghimu, který v Londýně promluví poprvé od památného července 2012, kdy přislíbil udělat cokoliv pro záchranu eura a týden zakončí Brit Mervyn King na konferenci v Helsinkách.

Ekonomikám se sice nedaří podle představ, ale finanční trhy lámou rekordy. Akcie evropských bank vzrostly od minulého července mezi 40 a 50 procent. Japonský akciový index Nikkei posílil za posledních 6 měsíců o 75 procent a výpůjční náklady klesly na historické minimum. Investoři z celého světa teď pozorně sledují kroky centrálních bank a připravují se na případné změny v jejich monetární politice. Zatím však trh neznamenal nějaké zásadní změny v toku kapitálu a držení investic, obchodníci stále spoléhají hlavně na korporátní dluhopisy a bezpečné dividendy. Svět očekává zlepšující se globální ekonomiku a tak i obchodníci zůstávají v klidu a spíše upřednostňují čekání před spekulacemi. Nicméně bude velmi zajímavé sledovat, co se stane například s americkou měnou a ekonomikou při případném omezení kvantitativního uvolňování. Tento týden nám zajisté přinese přesnější obrázek o bankovní budoucnosti.