Mezinárodní energetické regulační fórum přineslo rozdílné pohledy na integraci evropského energetického trhu - ceny pro koncové zákazníky dále porostou

Devátý ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra
se uskutečnil 20. a 21. března v pražském hotelu Ambassador – Zlatá Husa za účasti regulátorů a představitelů energetických společností z desítky zemí Evropy. Přítomna byla i politická reprezentace ČR a zástupci Evropské komise pro energetiku. Záštitu převzal premiér vlády, pan Petr Nečas, dále Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. Organizátorem a odborným garantem byla poradenská společnost Arthur D. Little.

Hlavním tématy se staly nové trendy a směřování v regulaci energetického sektoru, konsolidace energetických trhů ve střední a východní Evropě, budoucí vývoj jednotného energetického trhu
v Evropě v letech 2013 – 2020, výsledky ekonomického posouzení přínosů a nákladů při zavedení inteligentních měřicích systémů a zkušenosti se zaváděním nových regulačních mechanismů v Evropě. Závěry dvoudenní konference ukázaly zejména zcela rozdílné pohledy evropských institucí a zástupců energetických subjektů na integraci evropského energetického trhu.  

Zástupce Evropské komise pro energetiku, Jan Pánek, sdělil, že překážky integrace evropského energetického trhu do roku 2014 nejsou nepřekonatelné, ale jsou početné. Zástupci z řad energetických společností a investorů se k tomuto termínu stavěli skepticky. Podobný názor zastával i Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu, který vidí jako největší problém při dalším rozvoji sítí právě legislativu EU, konkrétně pak chystanou novelizaci Směrnice o EIA a z ní plynoucí komplikace pro výstavbu energetické infrastruktury. Své poznatky s řešením problematiky rozdílného umístění zdrojů spotřeby a výroby v Německu doplnil i Dirk Biermann, Chief Markets & System Operations Officer, 50Hertz Transmission GmbH. Německo tento problém řeší posilováním vlastních sítí a dialogem o přeshraniční spolupráci s regionálními energickými soustavami. Emotivní vystoupení nabídl účastníkům fóra Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Mimo kritiky řídících orgánů ČR a EU zdůraznil, že energetika je pro Českou republiku hybnou silou ekonomiky, a že český průmysl jednoznačně podporuje atomovou energii. Johannes Mayer z CEER prezentoval pohled Evropského sdružení regulátorů na pokrok v transpozici nejnovějších evropských předpisů do národní legislativy, která dle jeho názoru není dostatečná. Daniel Muether, Deputy Head of the Department for International Relations, BNetzA – Federal Network Agency for Electricity, Gas, Telecommunications, Posts and Railway, prezentoval, jakým způsobem německý regulátor čelí zásadní změně energetické politiky, tedy odklonu od jaderné energie a její nahrazení obnovitelnými zdroji.

Fóra se zúčastnili i klíčoví hráči energetického trhu ve střední Evropě. Pavel Elis, Chairman of the Board of Directors, Pražská energetika, Martin Herrmann, Chairman of the Board of Directors, RWE East, Jiří Feist, Director for Strategy, EP Energy, Robert Hienz, Senior Vice President Regional Coordination, E.ON nebo Martin Novák, Vice Chairman of the Board of Directors, ČEZ. Všichni potvrdili nutnost trvat na takových principech regulace, které zajistí atraktivitu odvětví pro investory a tím i bezpečnost dodávek energií. Účastníci fóra se také shodli, že přehnané dotace obnovitelných zdrojů mají za následek pokřivení trhu, respektive porušení férové cenotvorby. I přes reálný pokles cen elektřiny na velkoobchodním trhu cena pro koncového spotřebitele vlivem podpor OZE stoupá, což není dlouhodobě udržitelné. Zástupci koncernů RWE a E.ON dále kritizovali překotné změny v nastavení regulace odvětví, které odrazují jejich společnosti od dalších investic. Jako příklad jmenovali zavedení dodatečných daní v Maďarsku nebo záměr českého regulátora změnit aktuálně platné parametry regulačního období.

Po skončení fóra následovaly moderované panelové diskuse, kterých se zúčastnili členové představenstva nejvýznamnějších přenosových sítí v regionu – ČEPS, polský operátor PSE, slovenský SEPS a německý 50Hz Transmission. Druhým nastoleným tématem byla atraktivita sektoru energetiky z pohledu investorů – diskutovali zástupci ČEZ, EP Energy a ENEL.

Fóru o den dříve předcházel workshop. Regulátory podporované inteligentní sítě a inteligentní měření ve Francii a Itálii prezentovaly Patricia de Suzzoni, Advisor to the President, French Energy Regulatory Commission, a také Eleonora Bettenzoli, Head of Electricity and Gas Smart Metering, Regulatory Authority for Electricity. Za regulátory z ostatních zemí vystoupili Majda Paripovič, Head of Economy Department, Energy Agency of the Republic of Slovenia (Slovinsko), Darius Biekša, Member of Regulatory Commission, National Control Commission for Prices and Energy (Litva) a Tore Langset, Head of Economic Regulation, Norwegian Water Resources and Energy Directorate (Norsko). Za Regionální asociaci energetických regulátorů ERRA vystoupil Gábor Szörényi, General Secretary, Agenturu pro spolupráci evropských regulátorů ACER reprezentoval Jacques de Jong, Member of Board of Appeal. Následovala panelová diskuze, která se nesla v duchu reakce zástupců regulovaných subjektů na nové trendy v oblasti regulace.

Témata se dotkla i aktuální kauzy skupiny ČEZ v Bulharsku. Martin Pacovský, Head of International Operations Department, ČEZ, k tomu řekl: „Problém distributora energie je ten, že je nejviditelnějším článkem řetězce. Co se dál stane v Bulharsku, jsme schopni předvídat i na základě našich zkušeností z Albánie. Tendence je samozřejmě přenášet břemeno na privátní investory. Situaci trochu vylepšuje fakt, že Bulharsko je členem EU, proto se o tom snažíme diskutovat v Bruselu. Pevně věřím, že se v Bulharsku dostaneme na rozumnou trajektorii.“

I přes účast řady zástupců regulačních úřadů členských zemí EU a představitelů evropských institucí proběhl letošní ročník konference bez účasti zástupce Energetického regulačního úřadu.

„Velice mě mrzí, že poprvé za devítiletou historii Mezinárodního energetického regulačního fóra odmítli účast zástupci regulátora z České republiky. Jelikož stojíme na začátku čtvrté regulační periody, bylo by účelné dozvědět se záměry ERÚ. Také mě mrzí, že ERÚ nemohl reagovat na inspirace a podněty regulátorů i regulovaných subjektů z více jak deseti zemí.“ uzavírá Dean Brabec, managing partner CEE poradenské společnosti Arthur D. Little.

Další klíčové poznatky z IX. Mezinárodního energetického regulačního fóra:

Atraktivita odvětví – klesá, je třeba vytvořit stabilní prostředí

Energetické firmy, které mají šanci investovat, se raději zaměřují na Turecko nebo Afriku. Samotná EU je z pohledu investice méně atraktivní. Je to ovlivněno především nestabilitou prostředí, politickými vlivy, nedostatečně transparentní regulací a také poklesem ceny za komoditní složku ceny, avšak rostoucí celkové ceně díky vlivu decentralizace, podpory OZE a nutností investic do sítí).

Role regulátora – roste, je třeba změnit priority a nastavit dialog

Přístup k regulaci musí doznat změny. Prioritou musí být dohled na výstupy (spolehlivost, kvalita, bezpečnost) oproti striktní regulaci vstupů. Zaměření na snižování nákladů, investic a výnosů může být pro energetiku katastrofické – dobře si pamatujeme na blackouty z Itálie, USA a dalších zemí.
I České republice vlivem přetoků elektřiny z Německa hrozí velmi vážné problémy. Regulátor by měl vytvořit prostředí, které umožní investorům rozvoj podnikání a podporu investic. Regulátoři v okolních zemích podporují investice do nových technologií, inovace a motivují investory ke zlepšování kvality, bezpečnosti a spolehlivosti dodávek. „Regulace v ČR fungovala, energetika začala být spolehlivou a byla by škoda, kdyby se to měnilo,“ shodli se účastníci regulačního workshopu.

Jednotný trh – zatím v nedohlednu

V zájmu integrace evropského energetického trhu děláme všechno, co je v našich silách. Ale možná je lepší uznat, že to nenastane v roce 2014, protože už teď se jeví, jak je tento projekt složitý. Ani v roce 2015 jednotný trh nebude realitou. Zástupci ERRA a CEER jsou velmi pesimističtí na rozdíl
od Evropské komise. Byla otevřena otázka, zda-li nebudou hrát roli národní zájmy nad evropskými.

Výstavba nových zdrojů – při ceně 38 EUR/MWh bez státní podpory nemožná

Klasické elektrárny se při současných cenách za komoditu nevyplatí stavět. Bod zvratu leží někde
na hranici 60 – 65 EUR/MWh versus dnešních 38 EUR/MWh. Cestou je garance státu za výkup elektřiny, tzn. garance za cenu a objem. Otázkou je však také tento přístup, neboť změny v Německu (masivní podpora OZE, odstavení jádra, nové propojení severu a jihu, …) způsobily zásadní změnu v zastoupení i využití výrobních zdrojů. Na fóru padla také myšlenka o potřebě vytvoření zcela nového modelu pro výrobu elektřiny a fungování trhu.

Investice ve výši 1000 miliard EUR v letech 2010 – 2020 – kdo to zaplatí?

Na základě studie DG Energy bude třeba investovat do sítí (distribuce – 400 miliard EUR, do přenosu 200 miliard EUR a do výrobních kapacit 500 miliard EUR). DG Energy očekává, že investice budou realizovány soukromými investory za podpory evropských a národních institucí (např. od roku 2014 startuje program Connecting Europe Facility). O kolik se v důsledku toho zvedne cena elektřiny
pro koncové zákazníky, studie nehovoří.

Ceny elektřiny klesají – pro zákazníky však rostou

Ceny elektrické elektřiny klesly až na úroveň 38 EUR/MWh. Celkové ceny však rostou, a to především díky podpoře obnovitelných zdrojů, stagnující spotřebě a zvýšeným nárokům na přepravní kapacity. Nástroje podpory OZE nebyly dobře promyšlené, protože se zapomnělo na otázku, kdo tento účet zaplatí a jak bude vysoký. Proto nám ceny pro konečné zákazníky dále porostou. Poučením z dosavadního vývoje může být zavedení povinnosti provést při jakékoliv zásadní změně energetické legislativy důkladné dopadové analýzy na trh.

Posilování bezpečnosti, spolehlivosti a kvality dodávek – bohužel stále na národní úrovni

Odpovědnost zabezpečení dodávek energie zůstává na národní úrovni. Koncový spotřebitel půjde
při výpadku s reklamací ke svému distributorovi, nikoliv do Bruselu. K tomu není co dodat, když EU vydala za posledních 10 let celkem 40 nových energetických iniciativ, které nejsou konzistentní
a v mnoha případech jsou naopak kontraproduktivní. Tři základní cíle Evropské unie – udržitelnost, konkurenceschopnost a bezpečnost dodávek energie – si odporují a nelze jich plně dosáhnout současně.

Další, jubilejní, X. Mezinárodní energetické regulační fórum se uskuteční od 19. do 20. března 2014.