Dluhové limity nikdy nefungovaly, země mohou vyřešit dluhy jen těmito způsoby

Podle nových německých zákonů bude moci vláda od roku 2016 navyšovat zadlužení maximálně o 0,35 % HDP ročně. Země eurozóny souhlasily s podobným pravidlem, ale vejde v platnost teprve ve chvíli, kdy ho schválí všechny národní parlamenty. V současnosti mají země eurozóny de facto povoleny nové dluhy nepřevyšující 3 % HDP (podle Maastrichtských kritérií).

Nikdo nedodržuje pravidla

V některých zemích se už proti "novince" čile protestuje. Italská vláda odmítla implementovat úsporná opatření vyžadovaná ECB a odsouhlasit dodatek vyžadující automatické výdajové škrty, portugalská vláda zase po masových protestech odvolala již odsouhlasené škrty a Španělsko s největší pravděpodobností nedodrží dohodnutý cíl deficitu 6,3 % (očekává se 7,4 %).

Snižování rozpočtových deficitů v problémových ekonomikách jde ztuha, pokud vůbec. Smrtící spirála spuštěná drastickými rozpočtovými škrty, strukturálními reformami a klesajícími mzdami situaci rozhodně neulehčuje. Právě naopak, soukromá a veřejná poptávka klesá, což se odráží na výkonu celé ekonomiky, vyšší nezaměstnanosti, nižších vládních příjmech a hromadění dluhů. Výhled pozitivního ekonomického růstu se posouvá na neurčito.

Ve Španělsku vzrostla míra nezaměstnanosti po čtyřech úsporných balíčcích z 8 % na začátku roku 2007 na současných 25,8 % a zadlužení země se zdvojnásobilo. V Portugalsku stoupla nezaměstnanost o 100 % za čtyři roky a zadlužení ze 72 na 114 % HDP. V Řecku po škrtech, které stály zemi více než 10 % HDP, se armáda nezaměstnaných ztrojnásobila a zadlužení narostlo ze 113 na více než 160 %.

Odvěký spor: Škrty, nebo stimulace? Více se dozvíte na Investičním webu

Čtěte také:

Nejhorší možný scénář pro Španělsko vypadá takhle

Tajemství německého úspěchu