Komentář: Hlavní očekávané ekonomické události 46. týdne

Další finanční pomoc Řecku
V pondělí se pozornost investorů soustředila na Řecko a na schůzi ministrů financí eurozóny (Ecofin). Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker dnes potvrdil, že inspektoři tzv. "trojky" ve své zprávě potvrdili, že Atény dodržely všechno, co slíbily. Eurozóna i navzdory tomu, že Řekové vše splnili, stále uvolnění další finanční injekce Helénské republice oddaluje, protože se čeká na dohodu o udržitelnosti dluhu. Pravděpodobně půjde o nový konsenzus, zda a případně kolik prostoru a času navíc by Řecko mělo dostat na to, aby plnilo dohodnuté závazky. Atény nyní akutně potřebují do 16. listopadu pět miliard eur na splacení dluhu.
Aténským parlamentem v neděli prošel úsporný rozpočet na příští rok, čímž Řecko splnilo všechny podmínky pro poskytnutí další úvěrové tranše ve výši 31,5 miliard euro. Rozpočet ostrovní republiky na rok 2013 počítá s poklesem HDP o 4,5 procenta (letos by mělo HDP klesnout o 6,5 procenta). Deficit rozpočtu má klesnout na 5,2 procenta z letošních 6,6 procenta, zatímco státní dluh by měl vzrůst z 340 na 346,2 miliardy eur (190 procent HDP). Výdaje rozpočtu mají být sníženy z letošních 61,8 miliardy eur na 55,8 miliardy.

Index německého ekonomického sentimentu
V úterý v 11:00 bude zveřejněn Index ZEW, tedy indikátor německého ekonomického sentimentu. Tento ukazatel je výsledkem průzkumu německých institucionálních investorů a analytiků ohledně vývoje tamní ekonomické situace v průběhu nejbližších 6 měsíců. Jakákoliv hodnota ukazatele pod nulou znamená horší budoucí ekonomický výhled. Minulý měsíc dosáhl Index ZEW hodnoty mínus 11,5. Pro tento měsíc se očekává, že dosáhne úrovně mínus 9,9.

Dvouletý ekonomický výhled anglické centrální banky (BoE)
Ve středu anglická centrální banka (BoE) zveřejní svůj výhled inflace a ekonomického růstu Velké Británie pro nejbližší 2 roky. Minulý týden se BoE rozhodla ponechat klíčovou úrokovou sazbu na nezměněné úrovni, a to ve výši 0,5 procenta. Navíc neohlásila ani další nákup vládních dluhopisů. Analytici dle agentury Reuters ale předpokládají, že BoE dříve nebo později nákup státních dluhopisů obnoví. Nejpozději by se tak mělo stát začátkem příštího roku, což by následně vedlo k oslabení libry.

Odhalení zápisu z posledního zasedání americké centrální banky (FED)
Ve středu ve 20:00 bude zveřejněn zápis z posledního zasedání americké centrální banky (FED), tedy  z 23. a 24. října. Ekonomové budou pečlivě sledovat, jestli nevyjdou na povrch jakékoliv nové informace prozrazující skutečný stav a potenciální vývoj tamní ekonomiky.

HDP eurozóna
Ve čtvrtek 15. listopadu v 11:00 zveřejní svá ekonomická čísla, tedy HDP za třetí kvartál, eurozóna. Těmto výsledkům budou předcházet informace o HDP dvou největších ekonomik společné měnové unie, a to Francie a Německa, v tomto pořadí - v 7:30 a v 8:00. Ve čtvrtek zveřejní své HDP za třetí kvartál i Česká republika.

Proslov Bena Bernakeho v Atlantě
Ve čtvrtek bude mít v Atlantě proslov šéf americké centrální banky (FED). Jde o jeho první vystoupení od znovuzvolení Baracka Obamy za prezidenta USA. Měl by mluvit hlavně o úspěšném zotavování nemovitostního trhu, a to hlavně díky třetímu kolu měnového uvolňování. Ben Bernanke by mohl také využít této příležitosti k tomu, aby vyzval americké zákonodárce ke vzájemné spolupráci ohledně blížící se hrozby tzv. "fiskálního útesu".

"Fiskální útes"
O něm by měl v pátek debatovat i republikánský kongres a demokratický prezident Barack Obama.  Fiskální útes představuje soubor rozpočtových opatření ve výši 600 miliard dolarů. Tyto opatření znamenají jak zvyšování daní, tak snižování vládních výdajů včetně podpory v nezaměstnanosti, což jsou ve výsledku kroky proti růstu americké ekonomiky. Největší rozpor mezi republikány a demokraty se projevuje hlavně v daňové oblasti. Republikáni chtějí daňové úlevy zachovat, naopak demokrati, mezi které se řadí i Barack Obama, chtějí ponechat nižší daně jenom chudým. Odpůrci zdanění argumentují tím, že uvalení daně na bohatých může z jejich strany  vést ke snižování počtu zaměstnanců. Na druhé straně USA, kde loni veřejný dluh k HDP dosáhl 8,7 procenta, škrty v rozpočtu skutečně potřebují.
Kdyby USA nestihly tuto závažnou problematiku do konce roku vyřešit, projevilo by se to v 4 procentním poklesu ročního HDP a nezaměstnanost by se vyšplhala na historickou úroveň 9 procent. Navíc jelikož USA nejsou ekonomicky izolované, tzv. "fiskální útes" by se negativně projevil i na poptávce po čínském, jihoamerickém a evropském zboží.