Jednání Poslanecké sněmovny rozhodne o osudu Nečasovy vlády

PRAHA (MEDIAFAX) - Zákony vetované prezidentem či konsolidační balíček, který zvyšuje DPH a zavádí novou sedmiprocentní daň pro ty, kteří vydělávají přes sto tisíc korun měsíčně, by měli projednat poslanci na jednání sněmovny, které začíná v úterý. Zda bude mít vláda dostatečný počet hlasů, je ale velká neznámá.

Minulý týden se vládní koalice dohodla na přerušení schůze dolní parlamentní komory do 6. listopadu. Rozštěpení občanští demokraté nejenže nenalezli shodu v případě konsolidačního balíčku, ale předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura přiznal, že ani pro schválení dalších vládních zákonů by ODS neměla dostatek hlasů.

Situaci měl zklidnit a také vyjasnit víkendový kongres ODS v Brně, kde se volilo kompletní vedení strany. Petr Nečas předsednický mandát obhájil, ovšem takzvaní rebelové napínají stranu dál. Kongres doporučil, aby respektovali většinový názor a hlasovali pro přijetí konsolidačního balíčku. Pokud neuposlechnou doporučení, měli by být podle prvního místopředsedy strany Martina Kuby vyloučeni z poslaneckého klubu. O balíčku by se mělo hlasovat ve středu, v úterý dopoledne bude s rebely jednat poslanecký klub ODS.

Zřejmě nejsledovanějším bodem úterního jednání sněmovny budou prezidentem vetované prováděcí zákony k důchodové reformě. Václav Klaus ke svému vetu dříve uvedl, že důchodová reforma je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana, a proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. "V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje," řekl dříve Klaus.

Tento vetovaný zákon o důchodovém spoření doplňuje normu, která umožní vyvádět tři procentní body ze sociálního pojištění (to nyní činí 28 procent) do soukromých fondů. Lidé ale k nim budou muset navíc připojit dvě procenta svého hrubého platu. Jejich schválení je tak nezbytné ke spuštění důchodové reformy. Členové vládní koalice dokonce už dříve uvedli, že pokud se nepodaří tyto prováděcí zákony schválit, bude nutné uvažovat o odložení účinnosti celé reformy.

Poslanci se také pokusí přehlasovat Klausovo veto k novele zákona, podle níž by pěstounská péče měla dostávat přednost před institucionální výchovou. Cílem novely je vytvoření zákonných podmínek pro systematickou práci s rodinami, která zajistí setrvání dítěte v rodinném, případně náhradním rodinném prostředí.

Norma také zavádí pravidla pro činnost zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří budou po vyhodnocení situace hledat individuálně pro každé dítě optimální řešení. Stanovuje také například standardy kvality. Ty se budou vztahovat jak na orgány sociálně-právní ochrany dětí, tak na vyjmenované osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany. V případě, kdy dítě nebude moci setrvat ve svém rodinném prostředí, bude jako další řešení v řadě nastupovat náhradní rodinná péče, s výjimkou případů, kdy bude institucionální výchova vyhodnocena jako nejlepší řešení v zájmu dítěte.
Třetí normou, kterou prezident vetoval a znovu se tak vrátila do Poslanecké sněmovny, je novela trestního zákoníku, která má řešit přeplněnost českých věznic. Klausovi se na ní nelíbilo, že počítá s tím, že ředitelé věznic by měli rozhodovat o tom, kdo bude předčasně propuštěn.

Právě ředitelé věznic však mají podle předkladatelů normy nejvíce informací o odsouzeném a mohou nejlépe posoudit míru resocializace dotyčného. Ředitel by měl v případě doporučení pro propuštění zohlednit také to, zda odsouzený včas nastoupil do výkonu trestu nebo nahradil či jinak odčinil škodu, kterou způsobil. Novela počítá také s tím, že by se omezila některá kritéria, k nimž se při posuzování návrhu na podmíněné propuštění přihlíží. Současně by se zkrátila nynější roční lhůta, po jejímž uplynutí může odsouzený opakovat dříve zamítnutou žádost o podmíněné propuštění. Poslanci chtějí, aby byla lhůta pouze šestiměsíční.
Další prezidentem vetovanou normou na pořadu jednání bude novela zákona o přestupcích, který počítá například s tím, že pachatelé opakovaných přestupků by mohli dostat až tříměsíční zákaz pobytu v obci, kde přestupky spáchali, například kapesní krádeže, rušení nočního klidu, nedovolené podávání alkoholu mladistvým či znečištění veřejného prostranství. Podle prezidenta Klause je však taková norma protiústavní a mohly by nastat problémy při jejím zavádění do praxe.

"Novelu přestupkového zákona považuji za další doklad nebezpečného a stále výraznějšího trendu řešit společenské problémy jejich kriminalizací namísto odstraňování jejich příčin. Zákazem pobytu obec svůj konkrétní problém nevyřeší, jen ho dočasně přesune k sousedům," uvedl dříve Klaus.

Jednání sněmovny začíná v úterý ve 14.00.

Jan Drahorád, drahorad@mediafax.cz