Zelená pro fond ESM, oranžová pro ECB

Už jen rozhodnutí ústavního soudu v Německu v sobě skrývá některá drobná "ale". Jednalo se zatím o předběžné rozhodnutí, finální verdikt lze čekat až na konci roku. Soudci v Karlsruhe přitom varovali, že se mohou zabývat i avizovanými intervencemi ECB na periferních dluhopisových trzích. Německému ústavnímu soudu je proti srsti jakýkoli nekontrolovatelný nárůst závazků Německa, který nemá pod přímou kontrolou demokraticky zvolený parlament.

Výhrady k ECB

Pokud ECB bude skupovat v "neomezeném" množství nekvalitní periferní dluh, zvyšuje tím své potenciální ztráty, které by se v případě rozdělení ECB proporcionálně rozpočítaly i na Německo. Na druhé straně ECB nedává dopředu žádné garance intervencí a spojuje je čistě s opravou fungování měnového mechanismu. I tak může být verdikt ústavního soudu ve věci ECB podobně napínavý jako středeční rozhodnutí.

Nehledě na německé právní tahanice bude mít eurozóna v říjnu na stole opět problém Španělska. To má refinancovat velký objem dluhu a zatím odmítá oficiálně požádat záchranné fondy (a tedy i ECB) o intervence na domácím dluhopisovém trhu.

Vedle toho se bude jako bumerang vracet problém Řecka, který je povahou někde jinde než španělsko-italské potíže, na které může stačit likviditní náplast ESM a ECB. Řecku další půjčky samy o sobě stačit nebudou a dříve nebo později bude potřebovat další výraznější restrukturalizaci svého dluhu.

V neposlední řadě si budou evropští politici dál lámat hlavu s projektem bankovní unie. Celý projekt je v plenkách, což jen dokládá včerejší rozpačitá reakce ECB na první návrhy Evropské komise. I když tedy eurozóna otáčí kormidlo správným směrem, na cestě vpřed může ležet spousta nepříjemných překážek.

Čtěte také:

Jak možná přemýšlejí evropští snílci: 7 kroků na cestě k vyřešení evropské krize