Komentář: ECB spustila program nákupů vládních dluhopisů členských zemí

ECB naplnila očekávání trhu a spustila program nákupů vládních dluhopisů na sekundárním trhu (tzv. Outright Monetary Transactions). Guvernér Draghi po zasedání rady guvernérů ECB oznámil spuštění programu na podporu členských zemí EMU. Podstatou programu bude přítomnost ECB na sekundárním trhu vládních dluhopisů, kde bude banka v případě výraznějšího stresu nakupovat dluhopisy se splatností do 3 let. Program není nijak objemově omezen. Pro předmětné země však tato podpora bude k dispozici pouze v případě, že akceptují podmínky, jež ECB ve spolupráci s MMF stanoví. ECB nedefinovala žádné konkrétní úrovně obligačních výnosů či marží vůči dluhopisům jádra EMU, na kterých by nákupy aktivovala, půjde čistě o diskreční rozhodování za aktuálních tržních podmínek. Podstatným bodem je dále to, že ECB nebude mít senioritu proti ostatním věřitelům. Pokud by tedy daná země nebyla v budoucnu schopna dostát svým závazkům, centrální banka ponese případný odpis hodnoty stejným dílem s ostatními investory. Důležitým aspektem z pohledu dopadu na inflační vývoj je skutečnost, že veškeré nákupy budou sterilizovány operacemi stahujícími likviditu z bankovního trhu. Program tedy nebude znamenat pumpování nových peněz do oběhu, tak jako v případě tzv. kvantitativního uvolňování měnové politiky americkým Fedem.

Tímto krokem ECB splnila vysoká očekávání, jež do ní investoři vkládali, a vytvořila podmínky pro vyřešení vleklé fiskální krize v eurozóně. To je však pouze první krok. Aby řešení fungovalo, musí se nyní vlády jednotlivých problémových zemí (v čele se Španělskem) do programu přihlásit, a stvrdit tak ochotu plnit stanovené podmínky, které budou mít podobu konsolidačních opatření ve fiskální oblasti a hospodářské politice, jež povedou ke stabilizaci, respektive poklesu veřejného dluhu a růstu konkurenceschopnosti těchto ekonomik. Implementace těchto opatření však bude v řadě případů souborem nepopulárních opatření, jež pravděpodobně řada současných vlád nemusí politicky přežít. Důsledkem tak může být výraznější překreslení politické mapy Evropy a zároveň testování soudržnosti projektu Evropské měnové unie.

Okamžitý dopad na finanční trhy byl veskrze pozitivní, výnosy španělských či italských vládních dluhopisů významně poklesly, výrazné zisky si připsaly akciové trhy. Zda bude tento vývoj pokračovat v delším období, bude do značné míry záviset nejprve na ochotě zadlužených zemí přistoupit na podmínky stanovené ECB, posléze na jejich faktickém plnění. V tomto ohledu bude klíčové, zda se eurozóně po pravděpodobném letošním mírném hospodářském poklesu podaří v příštím roce obnovit alespoň mírný růst. K tomu by Evropě mohla pomoci lepší výkonností největší ekonomika světa, Spojené státy a také nadále rostoucí (byť mírnějším tempem) rozvíjející se trhy. Nepůjde každopádně o žádnou překotnou akceleraci, úspěchem bude růst v řádu desetin procenta.