Jackson Hole podle očekávání, na tahu je ECB

V pátečním projevu prezidenta americké centrální banky Bena Bernakeho na setkání monetárních autorit v Jackson Hole ve Wyomingu nebylo nic, na co bychom nečekali. Hladina nezaměstnanosti, která se udržuje v podstatě na stejné úrovni od doby, kdy se ujal úřadu prezident USA Barack Obama v lednu 2009 (resp. začínal s mírou 7,9%, dnes 8,3%), nutí Fed s velkou pravděpodobností k dalšímu stimulu formou QE a toto také potvrdil ve svém proslovu.“Náklady netradičních politik, pakliže pečlivě zváženy, se zdají býti zvládnutelné, což implikuje, že bychom neměli zamítnout jejich použití, pakliže to ekonomické podmínky budou vyžadovat“. To znamená, že se něco chystá a jak již jsme psali na serveru minule, tak s větší pravděpodobností na dalším zasedání Výboru pro operace na volném trhu Fedu 12.-13.9., či pak do konce roku. Podle Bernakeho, způsobuje problematický stav na trhu práce nejen enormní utrpení obyvatel a nevyužití lidského kapitálu, ale takovýto dlouhodobý stav vyšší nezaměstnanosti pak dále strukturální poškození ekonomiky jako celku. Fed bude jistě velmi zvědav na další statistiku růstu zaměstnanosti (payrolls) a míry nezaměstnanosti 7. září.

Co je velmi zajímavé je, že se na setkání v Jackson Hole neobjevil guvernér ECB Mario Draghi z důvodu zaneprázdněnosti. Jedná se zřejmě o usilovnou přípravu dalších nákupu vládních dluhopisů zadlužených zemí v EMU jako Španělsko a Itálie. Setkání ECB se koná 6. září a trh očekává návrh intervence. V podstatě chce guvernér dostat svým slibům z konce července, kdy prohlásil, že udělá vše pro záchranu eura. Otázkou zůstává o jakou výši nákupů se bude jednat a zda budou sterilizovány (získané prostředky uloženy komerčními bankami zpět do centrální banky) jako doposud. Předešlé kola nákupů se dostaly na cca 210 mld euro a v podstatě nestačily na redukci výnosů dluhopisů zadlužených zemí, které mají extrémní problémy při takovýchto vysokých sazbách si dále půjčovat. Podle Draghiho bude další kolo „ve výši adekvátní dosažení cílů“. Kdo se však na konferenci v Jackson Hole objevil je guvernér německé Bundesbanky Jens Weidmann, který je v silným odpůrcem tohoto případného kroku ECB a jež odmítl komentovat informaci, kterou přinesla některá německá média o údajné jeho rezignaci pramenícího z nesouhlasu s touto politikou. Ono, však jistě pamatujeme, by Weidmann nebyl z Bundesbanky první, kdo rezignoval ať již plně či z části z důvodu nesouhlasu s nákupy dluhopisů ECB, viz. Axel Weber nebo Jurgen Stark. Guvernér Bundesbanky přirovnal tyto další nákupy k „závislosti na droze“.

A možná se není čemu divit, vždyť poslední číslo o růstu peněžní zásoby M3 v červenci v eurozóně bylo 3,8% meziročně a v Německu dokonce to bylo v červnu 7,1%. Ikdyž se nejedná o nadměrně výrazný růst oproti více rokům zpět, tak přece růst se zrychluje v posledních letech a v eurozóně je nejvyšší od května 2009. Dále otázkou zůstává další vliv na růst peněžní zásoby po případných větších nákupech ECB vládních dluhopisů zadlužených zemí a zda se bude dále dařit tyto sterilizovat a nepouštět peníze do ekonomiky jako nyní. Možná, že tento zrychlující trend růstu M3 je prvotním signálem pro ECB, že inflační vývoj se může vychýlit z cílovaného pásma a jelikož se mario Draghi zdá méně „vystrašen“ inflačními tlaky než byl Jean-Claude Trichet, zda dokáže poté také včas zasáhnout v případě jejich realizace.

Minulý týden byl opět charakterizován růstem ceny kontraktů (a inverzně poklesem výnosu do splatnosti) benchmarků amerických T-Notes a německých Bunds 10-ti letých vládních dluhopisů na burzách v Chicagu (CME) a Frankfurtu (EUREX), tak jak investoři očekávají odkupy Fedem a ECB.