Makroekonomický výhled: déjá vu roku 2011

I když se zpomalení asijských ekonomik postaralo o to, že tento rok není přesnou replikou

roku loňského, podobných rysů se najde celá řada. Slabší údaje o stavu americké ekonomiky

opět vyvolaly dohady o plíživém návratu recese, přičemž eurozóna se na pokraji recese potácí

v důsledku škrtů ve veřejných výdajích.

EVROPA – DALŠÍ ZADLUŽOVÁNÍ, ROSTOUCÍ ROZPOLCENOST, POKRAČUJÍCÍ KONTRAKCE

Představitelé eurozóny se možná krůček po krůčku pomalu přibližují k plánu na těsnější integraci Evropské unie, ovšem rychlost těchto kroků není dostatečná na to, aby uklidnila trhy s dluhopisy, ani aby zabránila další recesi. Jedné recesi jsme se těsně vyhnuli v prvním čtvrtletí – alespoň před revizemi – ve druhém a třetím čtvrtletí předpokládáme jednoznačný propad před návratem k mírnému růstu, ke kterému by mělo dojít ke konci roku, takže celkový růst za celý rok by měl dosáhnout -0,2 %.

Než se projeví radikální reformy ve Španělsku, Itálii a Řecku, bude to ještě nějaký čas trvat,

a do té doby bude v důsledku škrtů ve veřejných výdajích ekonomická aktivita v jižní části eurozóny oslabovat.

Také Německo zápasí s důsledky nižší poptávky po německých výrobcích ze strany obchodních partnerů uvnitř i vně eurozóny a bude se potýkat i s nedostatkem investic, protože dluhová krize způsobuje, že výhledy do budoucna jsou nejisté. Neočekáváme, že by toto oslabení přešlo přímo do recese, zdá se však, že roční míra růstu německé ekonomiky nepřesáhne 1 %. Celkově tedy očekáváme, že další zvětšování se propasti mezi severem a jihem eurozóny bude mít za následek zpomalení růstu, zatímco míra nezaměstnanosti s nejvyšší pravděpodobností poroste a dosáhne průměrné hodnoty 11,2 %.

USA – „PROTLOUKÁNÍ SE“ TRVÁ DÁLE

Během jarních měsíců přicházela z USA slabší data o vývoji americké ekonomiky, což bylo příčinou revize prognózy vývoje HDP směrem dolů. Zároveň se také po očekávané recesi, ke které mělo dojít loni na podzim, znovu objevují varování před jejím možným návratem. I přes tento vývoj situace se pro rok 2012 stále držíme scénáře, že americká ekonomika se bude nadále „protloukat“: domácí poptávka se zdá být poměrně slušná, nadále přetrvává robustní růst investic a dokonce i trh s nemovitostmi se relativně vzpamatoval.

Na druhé straně ovšem také předpokládáme, že růst bude limitován vývojem na zdráhavě se zotavujícím trhu práce. Dále také pokračujícím procesem oddlužování. Cílová páska se podle našeho názoru už pomalu dostává na dohled, cesta k ní ale ještě nějakou dobu potrvá, ovšem soudě dle některých opatření majících vliv na dostupnost bydlení a schopnost splácet hypotéky jsou nyní Američané již v mnohem lepší situaci, než v jaké byli v posledních dvaceti letech.

Přihlédneme-li ke všem těmto faktorům, nepředpokládáme, že by postihla americkou ekonomiku recese. Ekonomická data budou podle všeho ještě před zotavením, nadále vykazovat známky ekonomiky hraničící s nulovým růstem. K zotavení by mělo dojít na konci roku, Na druhé straně podle našeho názoru americká ekonomika nemá prostor pro dosažení růstu přesahujícího 2 %, a proto se nadále držíme našich prognóz týkajících se vývoje amerického HDP, nezaměstnanosti a indexu spotřebitelských cen. Pokud to vyjádříme jinými slovy, očekáváme opakování loňského roku.

ASIE – ČÍNSKÉ TVRDÉ PŘISTÁNÍ NA MĚKKÝ ZPŮSOB

Čínskému růstovému zázraku postupně dochází dech, neboť se na něm podepisují ochabující růst celosvětového obchodu a klesající nevýrazné výnosy z domácích investic. V průběhu posledních pěti let, během nichž došlo dokonce i k celosvětové recesi, neklesl čínský růst HDP nikdy pod 9 %. Ovšem s tím, jak se mračna dále stahují, můžeme tentokrát pokles pod tuto hranici očekávat. Důvěru ve svoji schopnost dosáhnout dřívější vysoké míry růstu ztratily dokonce i čínské úřady, které snížily svá cílová očekávání růstu HDP na 7,5 %, přičemž náš odhad je 6,5 %. Čínská vláda bezesporu stále ještě drží v ruce nástroje, které mohou růst HDP udržet ve vysokých číslech, otázkou ale je, zda a v jakém rozsahu tyto nástroje použije. Do jisté míry již došlo k uvolňování měnové politiky, neboť poměr rezerv požadovaný od čínských bank byl snížen od prosince celkem třikrát a také čínská jednoletá zápůjční sazba byla v červnu mírně snížena na 6,31 % a v červenci následně na 6,00 %. Pokud to bude nutné, může Čína přistoupit k dalšímu uvolňování měnové politiky a zavést i další fiskální stimuly. Čínská inflace posklesla k červnu 2012 až na 2,2 %. Dokonce ani tyto hodnoty ale nemusí čínské úřady přimět k tomu, aby přijaly výraznější opatření než jen mírné uvolnění měnové politiky. Premiér Wen Jiabao opakovaně uvedl, že Čína se nevydá na tutéž cestu masivních stimulů, již jsme byli naposledy svědky během globální recese.

Mads Koefoed, makroekonomický stratég Saxo Bank